Tak jako každý půlrok i tentokrát se ohlížím za hudebními akcemi, které jsem si nejvíce užil. Hodnocení je jako vždy přísně subjektivní, proto se občas stává, že si i koncerty, které by logicky vzato nemohly dostat dobrou známku, svým způsobem vychutnám a naopak. Z toho důvodu tentokrát ze žebříčku vypouštím letní festivaly. Rozhodně na nich tu a tam nebyla nouze o naprosto vynikající koncerty, přesto podle mě není fér srovnávat celkový zážitek z třídenní akce s koncentrovaným dojmem, který si odnesu z hodinového koncertu v klubu.
Z tohoto pololetí nejraději vzpomínám na den, kdy jsem více méně náhodou navštívil úchvatné vystoupení subtilní Američanky Zoly Jesus v Meet Factory. Ještě před dvěmi měsíci jsem její tvorbu neznal, teď je pro mě Zola velmi dobrým příkladem alternativního umělce, který dokonale zvládá své řemeslo a zároveň jej umí správně naservírovat lidem. Na desce její skladby nepůsobí nijak výrazně, v klubu se mění na silné mystické hymny. Výborně mi bylo i v Akropoli v první řadě, přímo před kytarovým zesilovačem zvrhlíka Jona Spencera a i o dva měsíce později, když si na totéž místo Erik Truffaz ke své tradičně kvalitní show přizval výbornou písničkářku Annu Aaron. Těsně na čtvrtém místě v mých očích stojí metalová progrese amerických Cynic.
1. Zola Jesus @ Meet Factory.........................95%
2. Jon Spencer Blues Explosion @ Akropolis....86%
3. Erik Truffaz + Anna Aaron @ Akropolis........85%
Abonnieren
Kommentare zum Post (Atom)
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen