Bude nám s novým albem od Earth do zpěvu?

 

V současné době si vedle Liars, o nichž jsem tu psal minule, hodně užívám také temnou mystiku v podání Om a Earth. Album God is Good od prvně jmenované formace je stále stejně dobré, jako když jsem tu o něm psal před čtyřmi roky, zatímco Earth právě vydali novou těžcehrající desku, která opět srší elektřinou jak vedení vysokého napětí.

Obal nové desky Earth nazvané Primitive and Deadly je dobře padnoucí, i když pravda příliš návodnou metaforou pro to, co tentokrát uslyšíme. Kameny, skály, temnota a doprostřed toho někdo nalepil ženštinu. Po mnoha letech tak uprostřed zádumčivého valivého a donedávna čistě instrumentálního stoner/sludge rocku uslyšíme ženský hlas (a v dalších písních také mužský hlas).

Bohužel oba přizvaní zpěváci mají zjevný problém zaplnit hotové skladby něčím smysluplným. Mark Lanegan se za každou cenu pokouší uštrykovat na monumentální hudbu podobně dechberoucí text, a tak je to samé revelation a exaltation. Očividně mu dochází nápady už po pár minutách. U zpěvačky Rabii Qazi mně osobně nesedí její šedesátkový trans, jako kdyby ji posedl duch Jima Morrissona, ovšem musím spolu s ostatními pozorovateli přiznat, že se svého úkolu zhostila o něco lépe než Lanegan. Přesto budu od Earth i nadále raději poslouchat jejich instrumentálky, proto pro vás z jejich nové desky k poslechu vybírám skladbu Even Hell has its Heroes.

Planety: A přece se točí, dokonce ještě víc!

Odpověď na otázku, jež vám jistě ležela na mysli od minule, co jsem tady psal o hudební skupině Planety, je tady. Ano, druhé album Planet je výborné. Tehdy jsem styl Planet přirovnal k legendárním spolkům, které začátkem 90. let na obou stranách Atlantiku rozlaďovali, rozpíjeli a zkreslovali kytary, a jejich nová deska v tomto směru nijak nepolevuje. Planety naopak na nahrávce „Nekonečná hudba města zapomeneš“ nakládají víc než většina nových alternativních kapel ze zahraničí. Páka na kytaře neustále v pohotovosti, rozvazbené hity, jedna z nejlepších skupin, které jedou texty v češtině. Tady je přímý odkaz na jednu z jejich nových písniček ve formátu mp3.

Planety se chystají vydat druhé album, přičemž to první bylo fantastické

Novinka od slezských Planet vyjde během příštích týdnů pod názvem „Nekonečná hudba města zapomeneš.“ Kapela s novou baskytaristkou naváže na debutovou desku „Peklo, peklo, ráj,“ která byla tak suverénní a nepopiratelně výborná, že leckoho až zaskočila. V recenzích se v souvislosti s Planetami a jejich rozladěným/podladěným zvukem zmiňovalo plno kapel, jejichž jména mi nic neříkají. Já bych je v rámci svých možností definoval uvnitř trojúhelníku Sonic Youth – Soundgarden – My Bloody Valentine, navíc se skvělými českými texty. Velkým paradoxem je, že album, které kvalitativně převyšuje téměř veškerou ostatní českou produkci, je ke stažení legálně zadarmo na této stránce. Těším se, jak bude znít nová deska, křtít se bude 7.6. na strahovské Sedmičce.

Nejlepší desky roku 2013 - The Flaming Lips

Přehled mých nejoblíbenějších desek roku 2011 jsem tu publikoval jako seznam, vloni jsem vynechal a letos se každému albu budu věnovat v samostatném příspěvku. Nebude jich jen pár, takže nám tenhle nepravidelný seriál vydrží až do nového roku. O nejlepších albech tu budu psát bez jakéhokoliv dalšího pořadí a dnes začínáme s Flaming Lips.

Poslední nahrávky Flaming Lips mám rád za to, jak nekompromisně následují své šílené koncepty a rezignují na jakékoliv pnutí po rychlých a hitových melodiích (a že tito pánové hity umí!). Na letošním albu okatě nazvaném The Terror zanevřeli Flaming Lips na všechny normálně znějící nástroje a devíti novým skladbám dominují bublající syntezátory, brutální efekty a obskurní zvuky odnikud. Rytmika naopak často chybí. Poslechněte si tuto skladbu a všimněte si zejména toho, jak jsou snímány kytara a bicí, které nastoupí před polovinou písně. Lips zde znějí, jako by seděli v kruhu na podlaze nějakého zdevastovaného bytu, zdeprimovaní drogami, které do vzduchu rozptýlila vláda, a zakřiknutě přezpívávali mantru "Always there, in our hearts, fear of violence and of death," než si pro ně přijede Ideopolicie. A takové je celé album The Terror.

Český hudebník Kakapo natočil album pro ohrožené papoušky

Kytarista Jakub Pech působící pod jménem Kakapo se pustil do aktivity, která v našich končinách stále ještě není úplně běžná. Celý výtěžek ze své nové nahrávky, kterou právě vlastními silami natočil, věnuje na dobročinné účely, konkrétně na pomoc ohroženému druhu papoušků, podle nichž svůj projekt pojmenoval.

Kakapo soví (Strigops habroptila) působí mezi ostatními papoušky podobně nezvykle jako muzikant stejného jména. Ten první žije jen na jednom místě na světě, nelétá, dožívá se nezvykle dlouhého věku a v dospělosti váží až čtyři kila. Ten druhý tvoří těžce psychedelickou hudbu vycházející v našich podmínkách z pavlíčkovské tradice, mimo naše hranice bychom mohli hledat pojítka s Captainem Beefheartem. Pět euro, kterými na Bandcampu přispějete tomu druhému, následně pomohou tomu prvnímu (respektive společnosti Kakapo Recovery Organization) – viz tento odkaz.

The Flaming Year - Plamenné rty se už líbaly i s Nickem Cavem a Chrisem Martinem. Nikdo si zatím nestěžoval

The Flaming Lips jsou zřejmě velmi společenští tvorové. Od té doby, co vydali své nezapomenutelné koncepční album Embryonic, už své další psychedelické nahrávky pořizují výhradně ve spolupráci s dalšími zvučnými jmény. Po několika kratších „deskách“ (které ve skutečnosti spatřily světlo světa ve velmi neobvyklých formátech) chystá skupina k příležitosti letošního Record Store Day kompilaci The Flaming Lips and Heady Fwends. Jak už napovídá její název, každá z nových skladeb byla vytvořena za pomoci kamarádů Waynea Coyena, mezi něž se řadí například Nick Cave, Chris Martin, Bon Iver, Yoko Ono, Erykah Badu nebo Ke$ha.

Celá kompilace vyjde ve velmi limitovaném nákladu pouze na vinylové desce se stopovým obsahem krve výše jmenovaných celebrit, takže si ji počítám jen málokdo z mých čtenářů pořídí legálním způsobem, jako satisfakce nám nevlastníkům upírských gramofonů je tu však ukázka na Youtube. Zde si můžete pustit (podle očekávání velmi hustou) spolupráci Flaming Lips a Bon Ivera nazvanou Ashes in the Air.

Ceny Jindřicha Chalupeckého: Má umění cenu?

Po návštěvě galerie DOX mi připadá přirozené spojit do jednoho příspěvku letošní ceny Jindřicha Chalupeckého a veřejné záchody.

V DOXu uvidíte krápník a meteorit zapůjčené z Národního muzea, někdo se pod to podepsal a nazval to svým dílem. Nad mým dnešním příspěvkem zase vidíte ultra-jednoduchý piktogram z veřejné toalety, který kdokoliv z nás dokáže nakreslit za pět minut, někdo se pod něj podepsal, dal mu copyright a nazval ho svým dílem (není to vidět, ale tam dole je skutečně napsáno All rights reserved).

Já vím, že přisuzování maximální hodnoty k minimu tvůrčí práce není nic nového. Byl tu Marcel Duchamp, ten jako umělecké dílo vystavil „fontánu,“ která byla ve skutečnosti obyčejný pisoár... a už jsme znovu u toho, umění v hajzlu.

Dále letos mezi novými českými díly v DOXu najdete například sekvenci diapozitivů, na kterých jsou jen titulky, nebo rozostřený film o bloudění lesem, který by v normálních kinech nemohl být označen ani za nudný.

Flaming Lips a Sic Alps chtějí vaši duši

Tento rok byl plný nových skladeb od Flaming Lips, vydávaných v malých dávkách na nejobskurnějších formátech (včetně flash disku, k němuž jste se museli prokousat skrz repliku lidského zárodku vyrobenou z želé - obrázek zde). Nové kompozice se pyšní několika zajímavými spolupracovníky a atraktivními názvy jako "I want to get high, but I don't want brain damage", "Is David Bowie dying?" nebo "Do you want New Wave or do you want the Truth part 2," přesto mi většinou přišlo, že jde spíš jen o exhibici. Géniové, jejichž poslední deska je úchvatným, promyšleným a zároveň instinktivním majstrwerkem, tentokrát spíš jen jamují a vydávají cokoliv, co se povede nahrát. Výborně z toho všeho vychází jen jedna skladba natočená spolu s dvojicí Lightning Bolt, k níž teď vznikl i výborný klip - I'm working at NASA on acid. Jak už jste ale asi pochopili, stále je to jen pro silné povahy.

A když už jsme u psychedelie, velice slibně zatím působí vyhlídka koncertu americké formace Sic Alps, která 5. září vystoupí v klubu 007 Strahov. Posuďte sami v klipu Do You Want To Give $$?

Moje nejoblíbenější písničky za poslední dva měsíce

Jako obvykle zde nabízím soupis svých nejposlouchanějších písniček podle toho, jak mi je seřadil Winamp:

1. Interpol - Barricade
2. Deerhunter - Don't Cry
3. Radiohead - Lotus Flower
4. The Sisters of Mercy - Floorshow
5. Radiohead - Bangers & Mash
6. Beck - Loser
7. Queens of the Stone Age - Mexicola
8. Thurston Moore - Space
9. Handsome Furs - Nyet Spasiba
10. dEUS - The Architect

Exkluzivně: Mercury Rev přijedou v květnu do Prahy

Podle informací na své domovské stránce se zasněná americká formace Mercury Rev v rámci svého speciálního turné připomínajícího desku Deserter's Songs podívá i do Prahy. Tu čest s nimi budou Pražané mít 10. května v klubu Roxy.

Skvělou hudbu Mercury Rev si můžeme připomenout například v klipu Opus 40.

Výborná povídka od Stanislawa Lema

Někteří z nás si to občas uvědomí, já například si to uvědomuju skoro každý den, že dokonalost může být člověku i na škodu :-)

Ne, tak jinak. Včera jsem doma znovu otevřel sbírku povídek “Kyberiáda” od Stanislawa Lema a v ní jsem našel jednu úchvatnou čapkárnu o zodpovědnosti vědců a vynálezců, o kterou bych se s vámi teď chtěl podělit. Jak si asi všimnete, někdo tam na web nahrál celou knihu, takže si můžete přečíst i další kousky dvou geniálních konstruktérů Trurla a Klapacia, většinou velmi humorné.

Moje nejoblíbenější deska pro tento týden – Deerhunter

Jako pokaždé jsou úžasní a zase o trochu jiní. Ochutnávkou pro vás budiž idylická skladba Helicopter (klik pravým myšítkem, Uložit jako...). Současně s touto deskou taky hodně poslouchám No Age, chci se s jejich novinkou sžít ještě před koncertem. Nutno říct, že v mnoha ohledech jsou jelením chlapcům podobní, ale přece jen poslouchat nové Deerhunter je jako vracet se zase domů.

Kámen nůžky papír :-)

Sick Music: Moje neoblíbenější desky za tento víkend

Teď, když jakože zase na dva dny dělám nemocného, mám plno času poslouchat hudbu:

1. Pixies: Bossanova
2. The Flaming Lips: Embryonic
3. Deerhunter: Weird Era Cont.

Flaming Lips hvězdami Off Festivalu!

Yes! Yes! Yes! Killing the egoooooo… Off Festival, který se bude konat 6.-8.8. v Katowicích, hlásí první jména – Flaming Lips, The Fall, Fennesz, Anti-Pop Consortium, Efterklang… Bude to zase určitě naprostá bomba, tři dni hudebního labužnění a pobíhání od pódia k pódiu, navíc za poloviční cenu než rokfór po česku.

"3rd rock" rocks!!

Tak, a mám nový oblíbený seriál! Jmenuje se "3rd rock from the Sun" a u nás by mohl být známý ještě jako "Takoví normální mimozemšťané." Asi nebude těžké uhodnout, že to je sitcom o emzácích, kteří na sebe vezmou podobu lidské rodinky a snaží se poznávat, jak lidé žijí. Nicméně je to nad očekávání vtipné a John Lithgow tam až nebezpečně připomíná Johna Cleese.

Pár mých oblíbených hlášek z prvních dílů:

I read someplace that you can stretch a man's nerve endings from New York to San Francisco... but he would die.

Ah, women! You can't live WITH them, yet... they're everywhere.

- A wedding? A ritual? And the female devours the male immediately after the ceremony?
- No, that's a process that takes years and years...

Vánoční dárek ze srdce atomu – Kompilace tklivých balad

VARIOUS ARTISTS - Too Late For International Singles Day vol. 2
Smícháno v říjnu 2009, dejte vědět, jak se vám to líbilo.

1. Nick Cave and the Bad Seeds – By the time I get to Phoenix
2. Spiritualized – Broken heart
3. Arcade Fire – Neon Bible
4. All Angels Gone – Stephen H.

Dostupné z tohoto odkazu

Další tři kandidáti na můj nejoblíbenější singl roku 2009

Těžko tu popisovat, o čem je poslední Morrisseyho singl, jen on to dokáže říct úplně všechno, elegantně ve dvou minutách a ještě z toho udělat výbornou rockovou pecku. Pak tu máme naivní optimismus amerických Pains, pro mě mimo jiné vzpomínka na Off Festival, a bombastický hymnus pro děti věku Vodnáře od Flaming Lips. Obrazová stránka těch klipů nestojí za moc, dokonce ani ti hambatý hipíci u Flaming Lips mě moc nechytli, ale jde o ty písničky. Kdyžtak si je můžete vyhledat i jinde.

Morrissey – Something is Squeezing My Skull
The Pains of Being Pure at Heart – Young Adult Friction
Flaming Lips – Watching the Planets

Moje nejoblíbenější album pro tento týden

Jsou to noví Flaming Lips, kdyby to nebylo poznat. Viz dnešní E15 :-)

Když už jsme u těch předělávek...

...tak tahle od Flaming Lips je naprosto okouzlující.