Livertek - Band of Horses

Moje pravidelná koncertní rubrika Livertek se dnes opět podívá do minulosti, tentokrát ovšem do minulosti tohoto blogu. Před čtyřmi lety jsem tu dal ke stažení výbornou baladu No One’s Gonna Love You od skupiny Band of Horses (a odkaz z mého tehdejšího příspěvku stále ještě funguje). Před pár týdny se kapela plná koní sešla ve studiu rádia KEXP a předvedla tento skvělý song v akustické verzi. Jak je vidět na tomto videu, tato písnička neztratila za ty roky nic ze své síly.

Nejlepší desky roku 2013 – Arcade Fire

Od Arcade Fire jsem letos dlouho předtím než celé album Reflektor znal jen dokonalý, úžasně taneční stejnojmenný singl. Pokud jste jej ještě náhodou neslyšeli, ani jste k němu neviděli působivý klip od Antona Corbijna, asi byste teď měli všeho zanechat a hned si ho pustit.

V takových případech mívám pak problém sžít se s ostatními, na první poslech méně náramnými skladbami z alba a zpočátku jsem tenhle trabl měl i s Arcade Fire. Nové album je představuje z mnoha nových pohledů, už to není jen Springsteen a rock’n’roll, a vlastně už i ten první mega-singl nastavil na Arkády reflektor z docela nového, dekadentně diskofilního úhlu (ve smyslu sedmdesátkového funky diska, ne ve smyslu DJ Bobo). V dalších skladbách je pak slyšet i blues, dub, latinskoamerická hudba i ruch pouličních karnevalů, hodně se i sampluje. Neobyčejný talent, schopnost gradace a zápal pro věc však zůstává a po několika posleších opět poznáváme své oblíbené a jedinečné Arcade Fire. Navíc která jiná skupina s francouzskými texty se dokázala proslavit? :-)

Jako další ukázku jejich nového nátěru si můžeme dát třeba Joan of Arc.

Na retrospektivě Famufestu byl k vidění i kouzelný milostný příběh ELFilm

O víkendu jsem byl v Kině 35 na soukromé projekci. Nebyla to taková soukromá projekce, kdy se domluvíte s vedením multikina, vykoupíte příslušný počet lístků v sále jen pro sebe, rozvalujete se na pohovce Gold Class s lahví pravého šampaňského v ruce a vůbec nic na sobě nemáte. Ne že bych to nikdy nezkusil. Bylo to představení, na které nikdo jiný nepřišel. A protože vám ve většině svých příspěvků doporučuji něco, co se mi líbilo, mohu vám teď doporučit něco, o co nikdo jiný neměl zájem?

Mohu a třeba právě z této projekce vítězných filmů z minulých ročníků Famufestu s klidným srdcem vybírám nešťastnou love story ELFilm. Jakub Sommer, syn z filmařské rodiny, zde kouzelně naivním a hravým způsobem rekonstruuje svůj zpackaný život a ztroskotalý milostný vztah s dívkou svého života. Nápady to jenom srší, počínaje snímáním Jakubových životních situací přímo z pohledu první osoby, přes využívání vracejících se symbolů, konče desítkami způsobů jak ilustrovat narativ vynalézavými, vtipnými, někdy až směšnými zinscenovanými záběry. Velmi intimně působící příběh losera je tak provázen komickým sledem krátkých šotů využívajících rozdílných filmařských technik. Najde se i několik hvězd první velikosti, které si v tomto studentském filmu střihly několikavteřinové cameo. Opět jde o něco, nad čím se překvapeně pousmějeme, a hned jdeme k dalšímu svěžímu nápadu.

Dvacetiminutový snímek ELFilm si můžete legálně pustit z režisérova kanálu na Vimeu.

Livertek - The xx

Moje pravidelná čtvrteční rubrika Livertek je oslavou naživo hrané a zpívané hudby a těžko bych pro ni tentokrát našel lepší obsah než právě The xx. Už dlouho jsem neviděl kapelu, která by dokázala naživo tak přesně reprodukovat to, co je slyšet na albu. Řeknete si asi, že při tom jejich minimalismu to asi není nic složitého, ale zkuste si to doma.

"Ex Ex" v názvu znamená "Ex-lovers" a o tom je celý jejich štyk. Tiché citlivé písně o životě po rozchodu. V tomto záznamu, který The xx před týdnem nahráli pro americký veřejnoprávní rozhlas, se dočkáme dvou skladeb z nového alba Co-Exist.

Doc Alliance – Tuny světových dokumentů takřka za hubičku

Webová stránka Doc Alliance (někteří si ji pamatují ještě pod názvem Doc Air) je pěkným příkladem českého nápadu, který se prosadil i za hranice. Společný panevropský projekt šestice filmových festivalů zaměřených na dokumentární filmy přitom začal v pražském baráku, kam jsem (nic netuše) půl roku docházel na lekce němčiny :-)

Doc Alliance nabízí ke streamu či stažení filmové dokumenty a je jen na vás, jestli si zvolíte krátké filmy, nebo celovečerní bijáky, filmy zadara, nebo za pár euro, studentská cvičení z Vachkovy dílny na FAMU, nebo vyzrálá díla zkušených filmařů. Místní videotékou se dá procházet celé hodiny, já jsem pro vás vybral tři filmy, které stojí za to a navíc se za jejich puštění nevybírá ani cent.

Viktor – homo triumphalis (19 minut) – Dechberoucí portrét slovenského vrcholového manažera „letadlové“ firmy. Smělý kapitalista oprávněně hrdý na plody své neúnavné práce, nebo tupý nafoukaný rozhoň, který se ve společnosti podobných materialistických blbečků nechá vzývat jako nový Rockefeller? Bé je správně a je neuvěřitelné to sledovat.

Trochu já (16 minut) – Život členky německé teenagerské formace Etwas poté, co skončily koncerty, autogramiády a sláva. Osamění, krize osobnosti, rozčarování, trocha emo stylizace a obyčejná každodennost výborně zachycená německým režisérem Konradem Kästnerem.

Kdo chce zabít Ashley? (20 minut) – Lehce nezvládnutá studentská sonda do českého pornoprůmyslu. Film, který si matně pamatuju z jednoho z minulých FAMUfestů, neříká nic objevného, ale obsahuje velice zábavnou scénu, kdy Robert Rosenberg dostane svým šviháckým šarmem nezkušenou členku filmového štábu do kolen a málem si s ní domluví dostaveníčko před kamerou.

Spam Sunday – Rozstříhej náš pocit

V dnešním závěrečném díle mé minisérie o spamu přináším rozsáhlejší citát plný překladatelských lahůdek. Musím uznat, že viagrového spamu mi v roce 2011 přišlo podstatně méně než v předchozích letech, ať už je to kvalitnějšími webmailovými filtry nebo tím, že prodejci sexuálních léčiv přesedlali do jistější branže obchodování se zbraněmi. Na Nový rok něco začíná a něco končí - já z nedostatku dalšího materiálu dnes končím svůj spamový seriál, a to tímto mailem:

Dobrý den, má drahá,
kompliment dne Doufám, že Ur pohodě tam, budu rád představil svoji vlastní na vás, mé jméno je víra jediného nikdy oženit, protože je mi potěšením napsat vám po shlédnutí vašeho profilu a miluji ho, která opravdu zájem mě v tom, že komunikace / přátelství s vámi, pokud budete mít touhu se mnou, prosím, budu rád, kdybyste mě kontaktovat zpět s mou e-mailovou adresu, takže jsme se mohli seznámit navzájem lépe stříhat naše pocit, a podívejte se, co se stalo v future.i bude velmi rád, pokud mi můžete napsat přes můj e-mail pro komunikaci a nejjednodušší říct více o mně a pošlu vám můj obrázek, budu čekat slyšet od vás je tu něco dobrého chci podělit se s vámi.
Dobrý den.

Citát týdne – The Cure a sebechvála

Novinář z časopisu Rolling Stone:You did a South Park episode a few years ago, and Kyle yelled at the end, "Disintegration is the best album ever!" Do you agree with that statement?

Robert Smith, s úsměvem: Who am I to disagree?

- můj oblíbený citát z jednoho ze starších vydání Rolling Stonu, které mám doma (já si samozřejmě také myslím, že to album je naprosto dokonalé)

Obrázek z dalšího výborného koncertu Troye von Balthazara

Autorka původní fotografie je interní spolupracovnicí Atom Heart Molvaer :-)

Moje nejoblíbenější písničky za poslední dva měsíce

Toto je můj žebříček za září a říjen podle statistik Winampu:

1. Arcade Fire - Crown of Love
2. The Cure - Lovesong
3. The Cure - Pictures of You
4. Pavement - Cut Your Hair
5. Pavement - Gold Soundz
6. The Cure - The Same Deep Water as You
7. Tindersticks - Falling Down a Mountain
8. Arcade Fire - Black Waves / Bad Vibrations
9. Tindersticks - She Rode Me Down
10. New Order - Blue Monday

Polské plakáty se dají tvořit kdekoliv, i v Americe. Bardzo dobre!

Jako sběratel starých českých filmových plakátů jsem plno let věřil tomu, že naše grafická scéna byla něčím výjimečným, takovým izolovaným ostrůvkem geniality odříznutým od trendů za železnou oponou, trpícím pod knutou barbarského režimu. Nebudeme tady zabíhat do detailů, o polských plakátech se dá říci něco podobného.

Jenže teď jsem díky blogu Františka Fuky přišel na to, že globální skupina photoshopových recesistů Something Awful se pustila do moderní nápodoby polských plakátů a světe div se, kdyby ty filmy nebyly nové a plakáty k nim byly vytištěné na léty zkoušeném papíře, klidně bych za ně nějakou tu zlatku dal a jistě bych nebyl sám.

Nad tímto článkem vidíte nový jakoby-polský plakát k Zatmění, kde se někdo velmi zdatný výborně trefil do poetiky polských socialistických plakátů. Sedí nejen ten grafický styl, ale i to, že se plakát naprosto netrefuje do toho, o čem film je nebo jak vypadají hlavní představitelé. Výtvarník se před čtyřiceti lety dozvěděl jen název filmu, a že to bude o upírech, a to mu muselo stačit. Dnes v informačním věku je to obrovské retro, tvořit bez všech podkladů. Dnes už se lze mýlit jen záměrně.

Dalšími obrovskými lahůdkami z téhle satirické kolekce jsou například i Hvězdná pěchota nebo Transformers

Moje nejoblíbenější písničky za minulých sto dní

Díky Winampu mám příležitost nabídnout vám pohled do toho, co doma nejvíc poslouchám. Podle statistiky z Winampu byly u mě za poslední tři a kus měsíce nejoblíbenější tyto songy:

1. The Cure – Pictures of you
2. The Cure – Fascination Street
3. Beck – Think I’m in love
4. Belle + Sebastian – If you find yourself caught in love
5. Arcade Fire – The Suburbs
6. Interpol – Narc
7. Morrissey – In the future when all’s well
8. Pixies – Dig for fire
9. Caribou – Eli
10. New Order – Blue Monday

Těžko se mezi vámi najde někdo, kdo by aspoň jednu z nich neznal, ty ostatní si zájemci mohou vyhledat na Youtube. Tento přehled je velmi nespravedlivý vůči Flaming Lips a The National, které si pouštím z kapesního mp3 přehrávače, takže se moc neobjevují v žebříčku z Winampu.

Beck natočil výbornou písničku pro nové Stmívání

Hudba k sérii Twilight se zdá být díl od dílu zajímavější a pro soundtrack k novému filmu se dokonce můj oblíbenec Beck spojil se zpěvačkou Bat for Lashes a společně natočili skvělý duet Let’s Get Lost - stylově se jedná skoro o triphop, pro Becka nepříliš probádané území, jeho rukopis je ale nezaměnitelný.

Jinak Beck se před časem pustil do dlouhodobého projektu nazvaného Record Club - Beck si vždy do studia pozve několik svých hudebních přátel (vždy jiných) a během jednoho dne natočí předělávku nějakého starého alba. Nejdřív se pustili do Velvet Underground a od té doby byl jejich “zdrojový materiál” čím dál tím víc obskurní. Naposledy Beck za pomoci Thurstona Moorea ze Sonic Youth a členů kapely Tortoise nabídl předělávky řeckého klávesového mága Yanniho. Vše je včetně videodokumentace na tomto odkazu

Moje nejoblíbenější deska za posledních pár týdnů

Poslední dobou často poslouchám novou reedici skvělého alba Disintegration od The Cure. Samozřejmě, že to první dobové vydání Disintegration nemám, to jsem ještě možná tehdy neposlouchal vůbec nic. K téhle skupině jsem se dostal přes jejich lehce stravitelné verze největších hitů hrané akusticky, Disintegration jsem poznal až teď a myslím, že ještě před dvěma roky bych to neocenil. Teď už jsou hitovky Pictures of you a Fascination street mými úplně nejposlouchanějšími skladbami, aspoň podle Winampu.

Koncerty, které jsem si zatím v tomhle roce nejvíc užil

Rozjezd roku byl jako vždycky trochu pomalejší, ale v průměru jsem každý týden na nějakém koncertu byl. Teď mám možnost vytáhnout ze svého deníčku ty akce, které dopadly podle mého subjektivního hodnocení nejlépe:

1. Tiny Vipers @ Final Club…………92%
2. Chokebore + Bleubird @ 007 Strahov…………89%
3. SPAM Karel Gott Prager @ Nová scéna ND………87%
4. The Subways @ Lucerna Music Bar…………83%
5. Owen Pallett @ NoD…………81%

Troška nepraktického emíčka – Robert Smith vs. Troy von Balthazar

Tady jsou pro vás dvě moje momentálně nejoblíbenější písničky (no vážně). Tedy aspoň pro ty, kteří mají povolený Youtube.

The Cure: End of the World





Chokebore: You are the Sunshine of my Life

Co všechno je třeba splnit, než se stanete pravým fanouškem The Cure

** You must suffer from major depression, preferably baseless and self-inflicted.
** You must be an active member of the Goth subculture. You must be completely unaware that Goth is emo in stupid clothes.
** You must believe in the philosophical theory of existentialism, or at least believe that you understand existentialism.
** You should write loads of really bad, depressing, whining, moaning poetry. This poetry must be inflicted upon high-school creative writing teachers, long-suffering parents, unsuspecting bystanders, and your soon-to-be-former friends.
** Remember your new friends, "pills," and "booze." They are the only friends you need, and the only friends you deserve.

(Zdroj: Uncyclopedia)

Twilight sága: Intimní osvětlení

Tohle by mohl být citát týdne, kdyby se to neobešlo úplně beze slov - Recenze Františka Fuky na Twilight

True Norwegian Black Metal

Tak tohle mohla být vynikající a legrační výstava. Fotograf Peter Beste strávil několik let v komunitě metalových vikingů s obrácenými krucifixy. Ale teď už je to pryč, jenom se dá pár fotek najít na Googlu…

Down is the new up, emo is the new hiphop

Když u mě naposledy byli na návštěvě rodiče, ptali se mě na emo a nejspíš i trochu sondovali, zda jsem něčemu takovému nepropadnul. Prý někde četli, že je to nové odvětví hiphopu věnující se sebeničení :-) Dobře, teď není rok 2007, to je jedna věc, ale hlavně emo a hiphop nemají vůbec nic společného, jak ilustruje vtip nad tímhle postem (click to enlarge)

PS: Den poté jsem navštívil prarodiče a dostal jsem od nich k narozkám bonboniéru. Zahrál jsem si takovou hru, že když ji otočím dnem vzhůru, za jak dlouho najdu mezi popisky sousloví „Lidl Stiftung.“ Svůj rekord jsem nepřekonal, bylo to pět vteřin. Tak tohle je emo…

Conan O'Brien má nového asistenta

Aby přilákal mladé publikum, najal si Conan za asistenta jednoho z těch "citlivých nepochopených mladých upírů, kteří se jen čirou náhodou zároveň velmi líbí mladým dívkám." Takhle to dopadlo - video