Nejlepší desky roku 2013 - Savages

Během uplynulého měsíce jsem vás tu upozornil na pět výjimečných alb z minulého roku, která byla podle mě lepší než cokoliv jiného, co jsem slyšel – psal jsem o The Flaming Lips, Deerhunter, Suede, Sigur Rós a Arcade Fire. Všechno to jsou ale obecně známí veteráni, provařená jména, která si už po léta štěbetají vrabci na stromech. Relativně největšími zelenáči mezi nimi jsou Arcade Fire, kteří zatím natočili jen čtyři alba, ale i ti už dostali Grammy v té nejhlavnější kategorii.

A pak tu máme jeden debut od zbrusu nových, mladých divošek Savages. Tato londýnská čtveřice hraje post punk a já si nevzpomínám na žádné lepší post punkové album od vydání první desky Interpol. Na rozdíl od Interpol odhazují Savages stranou jakékoliv smutnění a melancholii a jdou do toho mnohem agresivněji a hlasitěji. Jejich hudba je nepřeslechnutelná a nepominutelná, a když náhodou hraje v rádiu, věřím, že i nepozorní posluchači musí najednou zbystřit a bázlivě se tázat po tom, co to probůh je.

Post punk je vždycky trochu revival, takže i Savages znějí krapet nemoderně. Myslí to ale vážně, jdou do toho na sto procent, až z nich jde trochu strach. A tím nemyslím jen zpěvačku Jehnny Beth, ale i všechny nástroje, včetně řádně ostře snímaných činelů na bicí soupravě Fay Miltonové. Jako ukázku doporučuji píseň Shut up, jednoznačně jednu z ikonických skladeb roku 2013.

Tím končí moje průběžná rubrika o nejlepších hudebních albech minulého roku a zbývá jen uvést přehled desek, které skončily těsně pod čarou. Jsou to další velice dobré desky, které jsem si užil, a které z mého pohledu vystoupily o pár schůdků nad průměrnou produkci, ale ne zase tak vysoko jako Flaming Lips, Deerhunter, Suede, Sigur Rós, Arcade Fire a Savages. Jsou to:

- The Haxan Cloak: Excavation
- Houpací koně: Everest
- My Bloody Valentine: mbv
- Nine Inch Nails: Hesitation Marks
- Queens of the Stone Age: ...like Clockwork

Oslavme příchod léta s Paulem Banksem z Interpol

Na tomto odkazu si můžete stáhnout novou písničku od frontmana epochálních Interpol. Paul Banks alias Julian Plenti v ní sice vítá příchod nejslunnějšího ročního období, jeho podání je však tak funerální, jak to od něj máme už víc než deset let rádi. Navíc je tato skladba lepší než celá B-strana posledního alba Interpol dohromady.

Moje nejoblíbenější písničky za posledního jeden a půl měsíce

Můj současný žebříček, vlastně první, v němž písničky vybírám pro mě i pro mou milou, s přehledem obsadil šikovný elektronik Zomby. Dříve byla jeho produkce víc k tanci, na jeho letošní desce se najde plno pěkných poslechových miniatur – „Witch Hunt“ přesně odpovídá svému názvu, dokonce i s výstřely, „Natalia’s Song“ zní, jako kdyby Burial samploval TATU, a v první dvacítce se ještě drží Zombyho čistě klavírní kompozice nazvaná „Basquiat.“ Naše páté místo si můžete legálně stáhnout (pravý klik, Uložit jako...) a možná pro sebe taky objevíte další velmi dobrou zpěvačku na pomezí elektroniky a temnoty.

1. Zomby – Witch Hunt
2. Interpol – Take you on a cruise
3. Zomby – Natalia’s Song
4. Sic Alps – Do you Want to Give $$
5. St Vincent - Surgeon
6. The National – Slow Show
7. Sebadoh – Mystery Man
8. New Order – Krafty
9. Interpol – C’mere
10. The Verve – Bittersweet Symphony

Interpol těšili i mrazili v Panenském Týnci

Mí oblíbení Interpol vůbec nejsou typická festivalová kapela, jen stojí a sypou svou překrásnou muziku, poctivě, pečlivě a bez přestávky. Žádné průpovídky, žádný pohyb, žádná gesta, prostě žádní menšíci. Podívali se k nám vůbec poprvé, a možná i proto se výběr skladeb ještě více zaměřil na staré klasiky, které naše publikum ještě nikdy nemohlo naživo slyšet. Ze třetí desky zazněl jen první singl, ze čtvrtého alba jen to málo, co je na něm dobré.

Během necelé hodiny nás Interpol provedli třinácti svými největšími hity a jistě jsem nebyl v publiku jediný, kdo na takový zážitek čekal celé roky. Jak už to tak na koncertech depresivních post-punkových emáčů bývá, publikum bylo klidné, přesto se nikdo z nás při „Evil“ či „Slow Hands“ nezdráhal zpívat spolu s Paulem.

Lístky do Panenského Týnce jsem kupoval, ještě než jejich tržní hodnota spadla pod hranici dumpingu, a vidět jsem přitom chtěl jedinou kapelu. Rozhodně jsem však svých peněz nelitoval, dostalo se mi skoro všech mých oblíbených skladeb, kapely ve výborné formě a na dobrém zvukovém aparátu, navíc viděné hned z druhé lajny za bariérou. A když je sem severák zavane ještě jednou, do klubu, nebudu váhat a dám si repete.

Podobně jako před měsícem u Grindermana, i tentokrát u Interpol se v setlistu objevila skladba, která na desce není z nejnápadnějších, přesto naživo patřila k naprostým lahůdkám. Vám, kteří jste v Týnci nebyli, může živé provedení věci Not Even Jail z jiného festivalu zprostředkovat Youtube.

Moje nejoblíbenější písničky za poslední dva měsíce

Jako obvykle zde nabízím soupis svých nejposlouchanějších písniček podle toho, jak mi je seřadil Winamp:

1. Interpol - Barricade
2. Deerhunter - Don't Cry
3. Radiohead - Lotus Flower
4. The Sisters of Mercy - Floorshow
5. Radiohead - Bangers & Mash
6. Beck - Loser
7. Queens of the Stone Age - Mexicola
8. Thurston Moore - Space
9. Handsome Furs - Nyet Spasiba
10. dEUS - The Architect

Takže české festivaly už letos nebudou sát?

Středočeský Open Air Festival dnes podle mého očekávání potvrdil jako své hlavní hvězdy Interpol, naopak co nikdo netušil, přidal i neméně bombastické Leftfield. Když tohle přidáte k radosti, kterou mi před týdnem udělaly Colours of Ostrava s Grindermanem, pak to už opravdu vypadá, že program českých festivalů se začíná znovu zlepšovat. Navíc jediné jméno, které je zatím lákavé na polském OFF Festivalu, jednoznačně nejlepší akci minulého léta, přijede hrát i do Kutné Hory.

Zatímco vloni nebylo myslitelné, že bych si neudělal výlet za hranice, najednou dva ze tří pro mě nejlákavějších festivalů budou v ČR.

Moje nová recenze v dnešní E15

Dnešní vydání deníku E15 přináší můj pohled na novou, velmi slabou desku amerických Interpol.

UPDATE 14/9: Dnes o této desce na Pitchforku píše i můj oblíbený publicista Nitsuh Abebe, kterému se opravdu pěkně podařilo vystihnout podstatu alba: “The whole thing sounds like the eighth day of an endless party where everyone's already slept together, burned themselves out on drugs that used to be fun, and developed systems of grudges and resentments that make it barely worth talking to one another. And yet the party goes on and there they sit, sighing bitterly while confetti pours down and the drinks go around.”

Moje nejoblíbenější písničky za minulých sto dní

Díky Winampu mám příležitost nabídnout vám pohled do toho, co doma nejvíc poslouchám. Podle statistiky z Winampu byly u mě za poslední tři a kus měsíce nejoblíbenější tyto songy:

1. The Cure – Pictures of you
2. The Cure – Fascination Street
3. Beck – Think I’m in love
4. Belle + Sebastian – If you find yourself caught in love
5. Arcade Fire – The Suburbs
6. Interpol – Narc
7. Morrissey – In the future when all’s well
8. Pixies – Dig for fire
9. Caribou – Eli
10. New Order – Blue Monday

Těžko se mezi vámi najde někdo, kdo by aspoň jednu z nich neznal, ty ostatní si zájemci mohou vyhledat na Youtube. Tento přehled je velmi nespravedlivý vůči Flaming Lips a The National, které si pouštím z kapesního mp3 přehrávače, takže se moc neobjevují v žebříčku z Winampu.

Poslední album od Interpol inspiruje

Vsadím se, že obal posledních Interpol inspiroval tenhle vtip od Wulffa a Morgenthalera :)

Pitchfork sestavil dlouhý seznam nejlepších alb uplynulé dekády

Z první dvacítky mám pět desek a všechny jsou pro mě super top:

1. Radiohead – Kid A
2. Arcade Fire – Funeral
7. The Strokes – Is this it
14. Animal Collective – Merriweather Post Pavillion
20. Interpol – Turn on the Bright Lights

Zde a pak další přilehlé odkazy - http://pitchfork.com/features/staff-lists/7710-the-top-200-albums-of-the-2000s-20-1/