Vtip ke dnešní premiéře filmu Nebezpečná metoda

(po kliknutí se obrázek zvětší)

Misfits vs. The Walking Dead – souboj seriálů

Během minulého měsíce jsem nedělal nic moc jiného, než že jsem se koukal na seriály Misfits a The Walking Dead. Pokud je ještě neznáte, sepsal jsem o nich pár slov.

Misfits – 90% - Pořad z produkce britské stanice E4 sleduje skupinku londýnských teenagerů, kteří musí za své nejrůznější přestupky pykat při veřejných pracech. Než se ale stihnou pořádně se navzájem seznámit / vyspat, přijde prudká bouřka a obdaří je superhrdinskými schopnostmi. Typicky ofrněné spratky samozřejmě hrdinství nezajímá a klidně by se dál zpruzeně flákali při natírání zdí komunitního centra nebo sbírání odpadků na ulicích fiktivního londýnského předměstí... kdyby ovšem superschopnosti nezískala i spousta dalších lidí, kteří jim půjdou po krku.

Nejcennější na Misfits je to, jak brilantně se jim podařilo vykreslit postavy, které by mi už skoro měly být cizí a kterými bych měl z pozice starší generace opovrhovat, přesto mi připadají cool, chápu je a cítím s nimi. Tak dobrý scénář nemohl psát někdo, komu je taky osmnáct, ovšem podařilo se mu vystihnout humor pěti drzých floutků, včetně jejich těžko srozumitelného slangu, smíchat jej s jejich osobními tužbami a trápeními a to vše sevřít do žánru thrilleru. Navíc všichni mladí herci hrají naprosto úžasně.

Devadesát procent dávám první sérii, druhou sezónou se sice proplétá velice neotřelá love story, jinak se podle mě ale vytrácí cokoliv jiného, co by jednotlivé epizody propojovalo.

The Walking Dead – 70% - Pilotní díl této post-apokalyptické zombařiny od Franka Darabonta (Vykoupení z věznice Shawshank) je dechberoucí. Policista se probere z kómatu v opuštěné nemocnici a pokouší se prostřílet se skrz hladové nemrtvé ke komukoliv dalšímu, kdo ještě přežil. Funguje to jako slasher i jako osobní drama.

Bohužel když se ve druhém díle dostane do komunity přeživších, děj výrazně ubere na akčních scénách a členové nové vytvořeného společenství mezi sebou vzrušeně řeší takové ty věci, které zajímají Američany. První dodatek ústavy, druhý dodatek ústavy, taky pátý, čtrnáctý a tak. A čím víc spolu postavy soucítí a hádají se o to, na co má kdo v západní společnosti i po globální katastrofě právo, stávají se pouze dvojrozměrnými nositeli amerických hodnot. V každém díle se ale objeví aspoň malý střípek zajímavé situace, takže nakonec dávám první sérii Walking Dead sedmdesát procent, i když lépe by šla daná premisa využít k akci ve stylu Smrtonosné pasti.

Film s Arcade Fire v kinu Světozor

V rámci festivalu krátkých filmů Prague Shorts, který právě probíhá v pražském kinu Světozor, bude promítán i snímek „Scenes from the Suburbs.“ Režisér Spike Jonze se v tomto bezmála půlhodinovém díle nechal inspirovat vynikající poslední deskou mých oblíbených Arcade Fire. Přehlídka Spika Jonze čítající kromě tohoto filmu i dva další snímky poběží ve Světozoru dnes od 20:30 nebo tuto neděli od 15:00.

The Flaming Year – Dokument o nahrávání alba Soft Bulletin

Jak jsem tu slíbil v prosinci, každý měsíc až do července v rubrice The Flaming Year přinesu článek související s mým nejočekávanějším koncertem roku, vystoupením Flaming Lips v Ostravě.

Server Pitchfork na tomto odkazu nabízí ke shlédnutí (nebo ke slideshow se zvukovým doprovodem, pokud nemáte dostatečně rychlé připojení) velmi pěkný středometrážní dokument z vlastní dílny, v němž kapela a lidi kolem ní popisují vznik svého legendárního alba Soft Bulletin. Dozvíte se o tehdejších novinkách v nahrávacím studiu, které mohou za symfonický, a přesto jasně nepřirozený zvuk desky, o skládání nezvykle přímých a osobních textů na albu i o tom, jak to bylo se Stevenovou závislostí na heroinu.

Mimochodem, Flaming Lips prý pro letošní Record Store Day připravují desku plnou tracků vytvořených spolu s Yoko Ono, Neon Indian, Bon Iverem či Nickem Cavem.

Nejlepší koncerty za minulý půlrok

Tak jako každý půlrok i tentokrát se ohlížím za hudebními akcemi, které jsem si nejvíce užil. Hodnocení je jako vždy přísně subjektivní, proto se občas stává, že si i koncerty, které by logicky vzato nemohly dostat dobrou známku, svým způsobem vychutnám a naopak. Z toho důvodu tentokrát ze žebříčku vypouštím letní festivaly. Rozhodně na nich tu a tam nebyla nouze o naprosto vynikající koncerty, přesto podle mě není fér srovnávat celkový zážitek z třídenní akce s koncentrovaným dojmem, který si odnesu z hodinového koncertu v klubu.

Z tohoto pololetí nejraději vzpomínám na den, kdy jsem více méně náhodou navštívil úchvatné vystoupení subtilní Američanky Zoly Jesus v Meet Factory. Ještě před dvěmi měsíci jsem její tvorbu neznal, teď je pro mě Zola velmi dobrým příkladem alternativního umělce, který dokonale zvládá své řemeslo a zároveň jej umí správně naservírovat lidem. Na desce její skladby nepůsobí nijak výrazně, v klubu se mění na silné mystické hymny. Výborně mi bylo i v Akropoli v první řadě, přímo před kytarovým zesilovačem zvrhlíka Jona Spencera a i o dva měsíce později, když si na totéž místo Erik Truffaz ke své tradičně kvalitní show přizval výbornou písničkářku Annu Aaron. Těsně na čtvrtém místě v mých očích stojí metalová progrese amerických Cynic.

1. Zola Jesus @ Meet Factory.........................95%
2. Jon Spencer Blues Explosion @ Akropolis....86%
3. Erik Truffaz + Anna Aaron @ Akropolis........85%

Spam Sunday – Rozstříhej náš pocit

V dnešním závěrečném díle mé minisérie o spamu přináším rozsáhlejší citát plný překladatelských lahůdek. Musím uznat, že viagrového spamu mi v roce 2011 přišlo podstatně méně než v předchozích letech, ať už je to kvalitnějšími webmailovými filtry nebo tím, že prodejci sexuálních léčiv přesedlali do jistější branže obchodování se zbraněmi. Na Nový rok něco začíná a něco končí - já z nedostatku dalšího materiálu dnes končím svůj spamový seriál, a to tímto mailem:

Dobrý den, má drahá,
kompliment dne Doufám, že Ur pohodě tam, budu rád představil svoji vlastní na vás, mé jméno je víra jediného nikdy oženit, protože je mi potěšením napsat vám po shlédnutí vašeho profilu a miluji ho, která opravdu zájem mě v tom, že komunikace / přátelství s vámi, pokud budete mít touhu se mnou, prosím, budu rád, kdybyste mě kontaktovat zpět s mou e-mailovou adresu, takže jsme se mohli seznámit navzájem lépe stříhat naše pocit, a podívejte se, co se stalo v future.i bude velmi rád, pokud mi můžete napsat přes můj e-mail pro komunikaci a nejjednodušší říct více o mně a pošlu vám můj obrázek, budu čekat slyšet od vás je tu něco dobrého chci podělit se s vámi.
Dobrý den.