„Lidi v tomhle městě poslouchají strašné shity. To jim nedarujem.“
Je jich šest, jsou nadaní, odvážní a odhodlaní pozvat lidi na svůj koncert proti jejich vůli. Premiéra nové kompozice „Hudba pro jedno město a šest bubeníků“ si žádá plného nasazení, ať to stojí, co to stojí. Vloupají se do nemocnice a hrají na bomby s rajským plynem, přepadnou banku a skartují bankovky do rytmu bušení datovacích razítek...
Je velká škoda, že evropský koprodukční film Zvuk hluku proběhl našimi kiny nepovšimnut. Byl jsem nadšený jeho poťouchlým humorem, líbila se mi vedlejší dějová linka černé ovce v hudební rodině i postupná geneze elitního bubenického sextetu, užil jsem si i jejich netradiční hudební nápady a před pár lety by se mi ještě nepřišla hloupá myšlenka hudebního terorismu a porušování zákonů za účelem vnucení hudby neznámým lidem. Až po projekci jsem na CSFD zjistil, že před uvedením filmu existovala na Youtube samostatná desetiminutová hudební hříčka, kvůli níž část diváků teď považuje jakoukoliv dějovou linku za balast, který musí vyplnit čas mezi hudebními čísly. Mě naopak film velmi dobře bavil v každé jeho minutě a doporučuji po něm pátrat v programech artových kin.
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen