Citát týdne - Nakouřený Švihák a jeho čengliš lengvič

"House Brewing in Cesky Krumlov based L.P. 1560, where the golden brew beer is brewed Czech classical method of our ancestors just a hop from from the Czech lands and crystal spring water from their own wells" - anglický popis z etikety českého piva Nakouřený Švihák, v němž je plno "Czech classical mistakes"

Jak je možné, že etiketu na výrobku, který se vyrábí po tisících a je vyvážen i do zahraničí, nechali v Krumlově napsat někoho, kdo vůbec neumí anglicky?

Grafikon – Superden

 Moje koláž pro dnešní superden je založena na obálce Klasu, “obrázkového časopisu pro mládež” z roku 1924. Dnešní mládež už se samozřejmě baví úplně jinak…

Jako každý jiný obrázek z mého seriálu Grafikon se i tento dá rozkliknout nebo stáhnout ve vyšším rozlišení.

Žižkovské pivobraní - Třináct piv za večer

Včera se mi moc líbilo na Žižkovském pivobraní. Velice sympatický je jejich nápad točit pivo do menších sklenic, takže toho může člověk ochutnat víc než obvykle. Dal jsem si tedy třináct kousků, vždy však šlo o jednu až tři deci piva. Tady je můj chronologický zápis z akce:


1) Primátor 14 výroční, který jsem plánoval pít, pokud bych se před pár týdny byl vypravil na náchodské pivní slavnosti (asi jim to zbylo)

 2) Chýně 12 polotmavá, jako vždy okouzlující svou charakteristickou (jak já říkám, "sklepní") chutí

3) Sv. Norbert IPA, podle mě jedno z nejlepších piv v republice 

4) Svatovar 11, slyšeli jste o něm někdy?

5) Konrád Červený Král 12, spíš jen z nostalgie po výletě na Sychrov, než že by to bylo dobré pivo

6) Ferdinand 11, to už areálem začínala znít Vltava (žádná halucinace, myslím tu skupinu Vltava)

7) Černá Hora Velen, můj oblíbený mok z lobkowiczovských restaurací

8) Primátor Chipper, grapefruitový radler, stejně jako ostatní radlery mi vůbec nepřipomíná pivo

9) Chotěboř Premium, na nějž jsem si vystál jednu z nejdelších front, abych se mohl paní výčepní zeptat na správné jméno tohoto nápoje - pivu prý v Chotěboři skutečně říkají Chotěboř, ale varianta Chotěbor prosazovaná jedním z mých nejmilejších čtenářů taky prý není od věci, protože tak se jmenoval dávný zakladatel města Chotěboř

10) Herold 14 Bronze Lager, jeden z mých favoritů včerejšího dne

11) Královská Zlatá Labuť 26 jako vzpomínka na můj výlet na Zvíkov

12) Dalešice Májový ležák z "pivovaru filmových Postřižin")

13) Žatec Baronka 13, symbolicky třináctý na mém pořadníku


Většinu večera provázel mírný déšť, ale slyšel jsem zase po čase svou oblíbenou kapelu, seznámil jsem se s jedním kolegou publicistou, potkal jsem i několik známých tváří a ten pivní výběr... prý tam zbylo ještě pár stánků, které jsem nestihl navštívit, ale věřit se mi tomu nechce :-)

Grafikon - Paul Weller and David Bowie

Moje zatím nejnovější koláž v sobě spojuje dvě typicky britské ikony rockové hudby. Při vytváření tohoto obrázku, který mám právě zarámovaný v obýváku, jsem poslouchal Paula Wellera, ovšem Bowieho hudbu mám mnohem radši.

The Flaming Year – Osm koncertů za jeden den

27. června, tedy dva týdny před jejich vystoupením na Colours of Ostrava, se Flaming Lips pokusí o nový světový rekord a odehrají osm koncertů během čtyřiadvaceti hodin. Trasa jejich mini-šňůry povede z Memphisu do New Orleans a celá anabáze by navíc měla být živě k vidění na webu. Díky tomuto přenosu není nutné Američanům závidět a přát si, aby v červenci Lips zahráli kromě Ostravy taky v Opavě, Olomouci a Brně. Naopak, pustit si jejich stream k snídani a pak ještě doma po práci a před spaním bude dostatečně luxusní.

Moje nová recenze v dnešní E15 - Beach House

K této prosté informaci přikládám okno, v němž si můžete poslechnout či stáhnout jednu skladbu z tohoto skvělého alba.

Grafikon - Oba mí strýcové

Pro tuto koláž jsem použil kromě starých novin, časopisů také nějaké technické nákresy a sešit s diktáty, který mi zbyl ze školy. Aniž by to tehdy učitel věděl, jeden z mých strýců skutečně žije v Uhříněvsi. (Mírnou inspirací mi byl tento obal desky od Pantha du Prince).

Handsome Furs skončili

Včera se na webu kanadské elektro-rockové formace Handsome Furs objevila smutná zpráva o konci tohoto projektu. Ze všech čtyř nebo pěti jejich koncertů, které jsem viděl, se ani jeden nedá označit jinak než vynikající, kulervoucí, úžasný.

Činoherní klub – Kukura je za dva zlatý a topůrko za tolar

Nebude to asi žádné překvapení, že zlatou devízou jedné z posledních novinek Činoherního klubu nazvané Kukura je právě Juraj Kukura v hlavní roli. Ze sedadla v první řadě pro mě bylo toto představení ohromným zážitkem.

Činoherní klub je v současnosti znám hlavně díky svým výborně šlapajícím inscenacím akčních sprosťáren od Martina McDonagha a podobných autorů. Nový kus Kukura se svou formou intelektuálského monologu blíží spíš koncepci Divadla Komedie, v jehož repertoáru by rozhodně nezapadl. Inspirace nekonečnými kritickými tirádami Thomase Bernharda je znát hlavně před přestávkou, kdy Kukura (hrající sám sebe) v mistrném přednesu kupí své názory o stavu slovenské kultury, divadelnictví, národa a jeho čelních představitelů. Díky svému šarmu zasloužilého hereckého mistra a díky tomu, že léta pobýval a pracoval za železnou oponou, je právě on tím pravým, kdo ve slovenském prostředí může vynášet soudy nad malostí a zápecnictvím svého národa (u nás by podobná role slušela Pavlu Landovskému). V bratislavském Divadle Aréna svěřili roli Kukury jiným, mladším hercům a nevěřím, že to může působit stejně silně.

Po přestávce se slova ujímá Veronika Žilková v kouzelně podaném monologu kravičky z televizních seriálů a hra končí silně bizarním exkurzem do Kukurova soukromí zpracovaném za pomocí loutky (takřka v životní velikosti, ovšem o dvacet let starší). Uznávám připomínky kritiků ohledně drobných logických nedostatků textu a toho, že autor hry Martin Čičvák nepíše tak dokonale jako Bernhard, přesto si kromě Korespondence V+W nevzpomínám na žádnou další současnou hru z našeho prostředí, s níž bych byl tak spokojený. Není příliš přátelská k divákům, kteří potřebují sledovat děj (žádný děj hra nemá), pro satiricky a kriticky naladěné publikum je však velmi zábavná.

Přijedou U2 aspoň na Večer lidí dobré vůle?

Tento týden proběhla médii velmi neuvěřitelná zpráva o tom, že ostravsko-opavská diecézní charita bude pořádat koncert U2 na mošnovském letišti. Co se v tomto století nepodařilo Live Nation, dokáže katolická církev. Poté, co se tato novinka ukázala jako kachna, svitla křesťanům další šance, jak by mohli uslyšet Bona a spol. na své party, viz plakát nad tímto příspěvkem.