Pořád ty stejné hlášky, pořád to stejné pochodování, točení s mikrofonem a stoptimy, pořád ta stejná písnička, i když se tentokrát třeba místy jmenovala jinak. Jenže i Donutil už slouží dvou pánům něco přes třicet let a lidé se tomu stále smějí. Samozřejmě koncert The Hives má největší smysl pro ty, co je předtím ještě neviděli, ale i já se včera smál a tleskal jsem do rytmu a skákal do výšky… stejně jako na jejich vystoupení v Roxy, stejně jako v Trenčíně. Když jdete na The Hives, tak prostě víte, že to bude ohromná zábava, protože kdyby ta kapela přestala být tak fantastická jako na tomto archivním videu a neměla by pod sebou nadšeně ječící davy, pozbyla by smyslu existence a okamžitě by implodovala.
Koncerty The Hives se liší jen v drobných detailech – včera hráli za světla, měli za sebou novou kulisu, košile měli tentokrát bílé, nehráli Two Timing Touch and Broken Bones a nezanedbatelnou část publika představovaly znuděné dvanáctky ocejchované logem 30 Seconds to Mars. Jako vždy to ale bylo úchvatné.
Na Prague City Festivalu jsem viděl ještě set Gogol Bordello a světe div se, podali skoro stejně výborný výkon jako The Hives. Nevěřil jsem vlastním uším, zejména od okamžiku, kdy tahle newyorská cikánská banda začala bezchybně zpívat známý český kotlíkářský tučný hit Pověste ho vejš (někomu se to podařilo zachytit na kameru).
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen