Před týdnem jsem projížděl nepoznanými částmi Prahy a z okénka autobusu jsem šťastnou náhodou zahlédl vývěsní štít První pivní tramwaye. Protože šlo o jednu z posledních novátorských pražských hospod, odkud zatím nevedly mé nejisté kroky, vystoupil jsem a rozhodně jsem nelitoval.
Předně je třeba říct, že První pivní tramway není oproti mým představám postavena v opravdické tramvaji. Naopak, je zařízena v jednom z mála prostředí ještě méně vhodných pro provoz hospody než vagón tramvaje, a sice v takové té buňce, které bývají na konečných a kam chodívají močit tramvajáci (dovnitř) a cestující (zvenku). Uvnitř je to tedy velmi malé, temné a zahulitelné už jedním kuřákem, na druhou stranu lavičky mají přesně takové, jaké bývaly ve starých tramvajích. A výzdoba jejich záchodů vybízí k zamyšlení nad smyslem života. A při odchodu vám zazvoní zvonec. A hlavně, točí vlastní pivo, příjemně hořké a hutné, vzdáleně připomínající mé oblíbené speciály od Matušky.
První pivní tramway není zrovna podnik, kam byste vzali svoji drahou na oslavu výročí, je to hospoda pro chlapy. Také původ slova tramvaj ("ram way" - cesta beranů) naznačuje výhradně pánskou klientelu. Pro chlapy na pivo po práci je to jako dělané. A není pravda, že je to příliš daleko - z Pavláku nebo ze Želivského se sem dojede za 15 minut.
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen