Pivní filolog – Óda na Matušku

Pivo od Matušky mi chutná nejvíc, je výrazné, správně hořké a maximálně lahodné v každé ze svých mnoha inovativních variant. Jsem moc rád, že lidé z tohohle minipivovaru uprostřed křivoklátské divočiny jsou šikulové i po obchodní stránce, takže mají v Praze na svou velikost velmi dobře zařízenou distribuci – Matušku mají i v pajzlu v mojí čtvrti a točí ho i v klubu Meet Factory (kdo to kdy slyšel, nezávislé pivo v předním pražském hudebním klubu!). Když jdu do jakékoliv velkovýlevny typu Zlý časy, tak si nikdy nedám stejnou značku dvakrát, jsem takový zvídavý nezmar a všechno musím zkusit... přesto kdybych si měl vybrat jediné pivo, s nímž bych chtěl strávit večer, tak by to byla produkce pivovaru Matuška.

Když se na původ tohoto názvu zahledím okem filologa („má-tužka”), nemohu nevzpomenout na historku, kdy jsem si přibližně před devíti lety půjčoval od servírky v Baráčnické Rychtě tužku, aby se mi mohl jeden zpěvák po koncertě podepsat na vstupenku. Ta vstupenka dodnes zabírá čestné místo v mé sbírce, a kdo uhodne jméno dotyčného hudebníka a napíše jej zde do komentáře, vyhrává ode mě jednoho točeného Matušku. (Nápověda: Ten zpěvák před několika lety získal Oscara.)