Donnerstag, 29. Juli 2010
Další úžasná předělávka od Flaming Lips
Tenhle klip svědčí o tom, že vystoupení Flaming Lips jsou něco víc než jen pouhé koncerty. Už za deset dní by se Wayne a spol. měli stát tím nejlepším zakončením polského Off Festivalu. Připomínám, že vloni jsem zde zase zveřejnil jejich epickou předělávku Kylie Minogue
Montag, 26. Juli 2010
Citát týdne - Lidičky mají penízky
Domnívám se, že ke zdrobnělinám má většina z nás podobný vztah - jsou moc fajn, ale jen v rozumné míře. A rozumná koncentrace zdrobnělin v oficiální prohlášeních pro veřejnost by podle mě měla být nula. Tenhle text přináší plakát discoklubu Cool.na rozvěšený po autobusových zastávkách na Praze-Východ:
"Cool.na nikdy nechtěla za první 100vku lidiček žádné penízky, ale bylo nám řečeno, že musíme platit poplatek ze vstupného i z těch lidiček, co vstupné neplatí. Poplatek činí 8,- Kč na človíčka, takže první stovka lidiček platí 8,- Kč."
Dobře, chápeme, přišli lidičky z úřadečku a chtěli od klubíčku poplateček. Jakkoli se může zvolené řešení situace zdát ekonomicky nesmyslné (nebylo by lepší nechat vstup zdarma a zdražit Red Bull o korunu?), koho napadlo, že tu změnu teenageři přijmou líp, když se s nimi bude mluvit jako s malými dětmi?
Stejné téma dnes celkem vtipně řeší Marta Fenclová na iDnesu:
"Na maminkovských webech se mluví zcela jiným jazykem než tady na Zemi. Základem tohoto jazyka jsou zdrobněliny jako mrňousek, těhulka, bříško, bazárek, vitamínky... Postupem času zjistíte, že zdrobnit se dá v podstatě úplně všechno, včetně ozviček, dudlíčků, plíneček a prdýlek. Zvláštní kapitolu pak tvoří novotvary jako mimísek, mimoušek, nebo manža (manžel, pozn. překladatele)."
Freitag, 23. Juli 2010
Mittwoch, 21. Juli 2010
Citát týdne - Masážní salón
"For $60, I once bought a neck massage at a “massage parlor” that advertised in The Washington Post. I was determined to prove, for the record, for a column, that despite overwhelming evidence to the contrary, it wasn’t a whorehouse.
So I got a giggly half-hour back rub from a very pleasant but extremely puzzled young woman in a slinky cocktail dress and no underwear."
- amerického humoristy a spolupracovníka The Washington Post Genea Weingartena se zeptali na nejlepší kauf jeho života. Zbytek vtipné ankety se nese v podobném duchu...
Sonntag, 18. Juli 2010
Holky vivianky zazářily i v Kutné Hoře
Už jejich koncert v Trenčíně se mi ohromně líbil a o několik příspěvků níže jej můžete najít v užším výběru mých zážitků z Pohody. Vivian Girls byly jedinou skupinou, která vystoupila jak na Pohodě, tak na Creepy Teepee, takže jsem si mohl o pár dní později znovu užít jejich roztomilé "před padesáti lety moderní" zpívánky křížené s rozjetými, ale vlastně pořád dost sladkými punk rockovými fláky. Na rozdíl od Pohody v Kutné Hoře nebylo vedro k padnutí a Vivian Girls věnovaly tři písničky mně (!)
Nejnovějším počinem Vivian Girls je dost osobitá předělávka hitu John I'm Only Dancing (původně David Bowie) na charitativní kompilaci pro War Child UK.
Donnerstag, 15. Juli 2010
Mittwoch, 14. Juli 2010
Citát týdne - Peter Breiner
Důkaz o tom, že arogance nepatří jen k rock'n'rollu, přináší festivalový časopis a noviny festivalu Pohoda. Tento rozhovor pořídili pořadatelé s dirigentem Peterem Breinerem o jeho novém projektu pro vydavatelství Naxos (dvě otázky jsem vypustil):
Jak jsi se dostal k aranžování a instrumentování hymen?
- Tak, že si to u mě Naxos objednal.
Mají hymny z hudebního hlediska něco společného?
- Ano. Všechny používají těch samých 12 tónů.
Které hymny jsou z hudebního hlediska podle tebe nejzajímavější?
- Žádné.
Prožíváš při poslechu slovenské hymny nějaké zvláštní pocity?
- Ne.
Jaké tři věci očekáváš od letošního festivalu Pohoda?
- Že budu co nejdřív doma.
Montag, 12. Juli 2010
Moje tři největší hudební zážitky z Pohody 2010
O tom, co hrají Bang Bang Eche, jsem ještě několik vteřin před jejich vystoupením neměl tušení, pár vteřin po začátku přišel šok a pak už hodina nepřetržitého tance á la Saint Vitus. V kapele jsou čtyři, věkový průměr tak sedmnáct let, klasická rocková sestava nástrojů plus efekty, nátěrus maximosus. Elektro noise punk, řeklo by se. Takhle nějak by mohl vypadat koncertní zážitek z novější produkce The Prodigy, kdyby se hrála lépe, rychleji a v klubu pro dvě stě lidí. Koupil jsem si jejich EP nazvané (ehm) Sonic Death Cuntttt, které zní víc jako disco než noise.
Ian Brown naplnil má vysoká očekávání... fantastic expectations, amazing revelations. Jako jeden z mála na festivalu nepředváděl žádné prvoplánové kousky na efekt (tanečky, oblečky, světla, projekce), stačila mu jeho roztomile nemoderní kdysi-taneční hudba a nezlomná jistota ohledně toho, kdo je nejvíc cool člověk na Zemi. Chápu, že pro nezasvěcené to mohla být na první pohled nuda, pro mě veliký zážitek přímo pod pódiem, metr za bariérou.
Crystal Castles, vicious on so many levels! Brutalita jejich osmibitových pípanců, jejich povykující zpěvačky, jejich ostře blikajících světel, jejich spratkovsky drzých "skladeb", jejich nebezpečného crowd surfingu. Tento rok jsem si na Pohodě rád poslechl i několik upravených lidí zpívajících pěkné písničky u kytary a samozřejmě jsem Crystal Castles radši sledoval až ze vzdálenosti dvaceti metrů, přesto je skvělé vidět takovou neomalenou show, nad níž se ve vzduchu zhmotňuje jedno velké WTF.
Další koncerty, které mi přišly ohromně cool:
- The Futureheads
- Klaxons
- Orchestra Baobab
- The Stranglers
- Vivian Girls
- Wovenhand
- WWW
Koncerty, které by asi byly fajn, kdyby nezačínaly až v jednu v noci a já u nich už napůl nespal:
- Autechre
- Leftfield
Montag, 5. Juli 2010
Freitag, 2. Juli 2010
Shellac přijedou do Prahy 10. října
Donnerstag, 1. Juli 2010
Tři nejlepší koncerty od dubna
V minulých třech měsících jsem zase až na tolik koncertů nešel, ale zase jsem neshlédnul žádnou shitovku, čímž je tohle čtvrtletí velmi výjimečné. Tentokrát nebudu prezentovat prvních pět koncertů, protože nemá smysl, aby žebříček toho nejlepšího zahrnoval většinu položek. Tady je tedy první trojka, hodnocení je čistě subjektivní:
1. Pavement @ Akropolis…………90%
2. Lusine + Fieldhead @ NoD……86%
3. Serj Tankian @ Incheba……82%
Labels:
akropolis,
electronica,
live,
metal machine music,
pavement,
roxy
Abonnieren
Posts (Atom)