Livertek - Arctic Monkeys

Pro tento měsíc vybírám do rubriky Livertek nové, akurátně přesné akustické podání skladby Do I Wanna Know? od Arctic Monkeys. Tato banda mi většinou splývá s desítkami ostatních současných kytarovek postrádajících jakýkoliv zjevný raison d'être, ovšem jejich koncertní záznamy mi vždy připomenou, že jde o velice přesvědčivou kapelu, lépe sehranou než klasikové jejich sub-žánru Oasis. Asi se sami dovtípíte, že píseň Do I Wanna Know? je v původní verzi celá nabitá elektřinou, ovšem díky zpěvu Alexe Turnera má své kouzlo i s akustickou kytarou.

Planety se chystají vydat druhé album, přičemž to první bylo fantastické

Novinka od slezských Planet vyjde během příštích týdnů pod názvem „Nekonečná hudba města zapomeneš.“ Kapela s novou baskytaristkou naváže na debutovou desku „Peklo, peklo, ráj,“ která byla tak suverénní a nepopiratelně výborná, že leckoho až zaskočila. V recenzích se v souvislosti s Planetami a jejich rozladěným/podladěným zvukem zmiňovalo plno kapel, jejichž jména mi nic neříkají. Já bych je v rámci svých možností definoval uvnitř trojúhelníku Sonic Youth – Soundgarden – My Bloody Valentine, navíc se skvělými českými texty. Velkým paradoxem je, že album, které kvalitativně převyšuje téměř veškerou ostatní českou produkci, je ke stažení legálně zadarmo na této stránce. Těším se, jak bude znít nová deska, křtít se bude 7.6. na strahovské Sedmičce.

Jak zní nová deska Nilse Pettera Molvaera?

Od zdařilé spolupráce trumpetisty Nilse Pettera Molvaera s Moritzem von Oswaldem neuběhlo ani tolik času a mistr už se vrací s novým sólovým albem. Zatímco s Moritzem tvořil Nils relativně konkrétní ambientní techno, kde kolikrát trubka ani nehrála hlavní roli, nové Nilsovo album Switch je opět na poslech trochu složitější. Najdeme zde i pár tracků poháněných rytmikou, většinu alba však vyplňuje abstraktní těkání, na nějž jsme od Molvaera v posledních letech zvyklí. Mezi doprovodnými nástroji tentokrát výraznou roli sehrávají pedálová steel kytara a sitár a to také nejsou zrovna nástroje, které by tvrdily muziku. Deska Switch díky nim zní relativně nově, ke konci alba se z mého pohledu jejich potenciál trochu vyčerpává. Molvaerova hudba vyžaduje maximální soustředění, ale tak tomu bylo vždy.

Jak zní Nilsova trubka v kombinaci s westernovou nostalgií steel kytary si můžete poslechnout v titulní skladbě alba.

Parta Analog - Vysíláme ze studia Kyselé hory

Česká televize uvedla na prvního máje pozoruhodný pořad ve stylu "dokureality" nazvaný Parta Analog (pustit si ho můžete tady). Zdánlivě nosnou myšlenkou na začátku bylo pozvat veterány Kavčích hor z padesátých a šedesátých let a požádat je, aby spolu opět šli do vysílání. Brzy se ale ukázalo, že Kamila Moučková, Heda Čechová, Gustav Oplustil a další nejsou žádné pohádkové babičky a bodří staříci, ale zatrpklý a rozhádaný spolek dámiček plný závisti, intrik, vychloubání a malichernosti. Namísto poslušného holdu zasloužilým osobnostem vzniklo něco mnohem zajímavějšího. Portrét lidí, kteří už od společnosti po zbytek života nic nepotřebují (ani stálý příjem, ani společenské vztahy), a tak se ukazují bez jakýchkoliv masek.