Livertek - Bombino

Každý poslední čtvrtek v měsíci tady prezentuji to nejlepší z koncertních záznamů uplynulých týdnů a i tentokrát jsem vybral trochu africké hudby. Už by to skoro mohlo vypadat, že se mi změnil hudební vkus, tak já už toho příště nechám, ale tentokrát prostě musím zavzpomínat na velmi dobrý koncert Bombina v Akropoli.

Bombino je Tuarég, který se na pódiu mazlí s elektrickou kytarou. V porovnání s nejznámějšími představiteli “pouštního blues” Tinariwen mi Bombinova hudba přišla jemnější a méně taneční, rozhodně se ale jeho zaujatá hra na kytaru moc příjemně poslouchá i pozoruje. Nedlouho po své pražské zastávce se celá kapela vydala na turné do Ameriky, proto si ji teď můžeme pustit z Youtube kanálu NPR. Přetočte si záznam na 8:20, začíná tam Bombinova největší hitovka nazvaná Imuhar.

První obrázek ze svatby

Jubilejní pětistý příspěvek jsem si zde rezervoval pro jedno poněkud osobnější sdělení, než jaká se tu běžně objevují. Konec konců je to ale právě tahle stránka, která před léty přispěla k tomu, abychom se s mou ženou dali dohromady. Chtěl bych poděkovat všem, kteří nám včera přišli na svatbu. My jsme si to užili úplně luxusně a myslím, že i každý z vás.

Late Registration: Karel Veselý boduje s Hudbou ohně

Konečně jsem se po pár letech dostal k výborné knize českého hudebního publicisty Karla Veselého Hudba ohně. Považoval jsem ji za monografii pojednávající pouze o hiphopu, proto jsem ji odkládal, ve skutečnosti je však její záběr mnohem širší.

Autor se ve své knize zabývá veškerou radikální černou hudbou za posledních sto let a kromě toho i žánry, které s ní nepřímo souvisí (post-punk, krautrock). Navíc často zabíhá i do širších mimo-hudebních souvislostí a právě tehdy je kniha nejpřínosnější. Ono není sice na škodu si znovu počíst o tom, kdo byl mezi první generací rapperů, jak Elvis ukradl černochům jejich hudbu a co se dělo koncem osmdesátých let na Ibize, autor však kromě těchto známých faktů rozebírá i:

- specifika slovní zásoby černochů a rapovou gramatiku
- černou sci-fi literaturu a poezii (resp. jejich nedostatek)
- počátky slavných komiků ve vystoupeních „na stojáka“
- význam černých stereotypů ve zvolení Baracka Obamy
- historickou úlohu pirátských rádií v Británii

Kromě toho se dozvíme spoustu pikantních jednotlivostí, nad nimiž se pousmějeme, i když nás asi nijak neobohatí. Věděli jste například, že Slayer vydali svou erbovní desku Reign in Blood na hiphopovém labelu Def Jam? Napadlo vás někdy, že Paul McCartney fandí mash-upům? Nebo viděli jste už dokument The Old Negro Space Program?

Jako jednu z mála vad na Hudbě ohně vidím překládání všech citací do češtiny. Proto jsem svůj dnešní příspěvek nazval hiphopovou aluzí „Late Registration“ namísto českého ekvivalentu „Pozdní povšimnutí.“ Překlad citátů z hiphopových a funkových textů do češtiny až příliš odhaluje jejich banalitu a možná k ní i trochu přidává.