Moje nová povídka – Joe vs. sopka

Nedávné odpálení velké dýmovnice na Islandu mě tak trochu inspirovalo k další literární tvorbě. Ve své nové povídce se vracím do časů, kdy člověk a sopka byli ještě kamarádi :-)

Tentokrát zkusíme trochu jiný distribuční model, povídku si můžete stáhnout během následujících sedmi dnů přímo z... UPDATE 7/5:Odkaz už vypršel, pro zájemce je povídka stále k mání na mém mailu.

Citát týdne – Carl Gustav Jung

"Mikrobi byli, jak známo, nebezpeční dávno předtím, než byli objeveni" - C.G.Jung, O archetypu se zvláštním zřetelem k pojmu animy

S cizím ptákem v cizím pokoji

Respektive, s cizím Vogelem v cizím divadelním sále. Cristian Vogel, jedna ze stálic evropské technoscény a autor bezvadného dvoj-remixu pro Thoma Yorka, odehrál v Praze pro mě rozhodně nejzajímavější set páteční (a sobotní) části Sperm Festivalu a v neděli ještě zůstal, aby předvedl pár bonusových dobrých skutků.

Od půl šesté odpoledne, kdy většinu lidí ve smíchovské Meet Factory tvořili technici a hudebníci podstupující nekonečné martyrium zvukové zkoušky, Cristian přednášel hrstce neplatících o svém "hudebním nástroji," objektově orientovaném softwaru Kyma X. Večer, když už v hlavním sále běžel (toho času jediný plánovaný) program, se Cristian posadil do vedlejší místnosti, nechal si připojit techniku na reproduktory a odpálil nikým nečekaný bonusový set. Začal ambientem, postupně se posouval do glitch techna a po hodině, když už atmosféra v místnosti, v níž jsem celkem dlouhou dobu byl jenom já a Cristian (!!!!!!), začala být trochu divná, přimíchal i několik zpívaných věcí, jednou to možná byli i The Beatles :-)

Byl to hodně neobvyklý zážitek, sledovat, jak tahle důležitá postava experimentálního techna a hlavní hvězda pátečního programu sedí na naskládaných paletách, na klíně má notebook, na kufru další notebook, vedle sebe mixpult, jen tak si hraje a lidi vždycky jen nakouknou do temné místnosti, co se to tam děje, mozek jim to nepobere a zase utečou pryč. Cristian mi říkal, že rád hraje takhle potmě bez projekcí, ale celkem pochopitelně byl rozladěný z toho, že k němu do vedlejšího sálu nepřišlo víc lidí.

Jinak jedna z mála kapel, která hudebně na Spermu ještě překonala Cristiana Vogela, byli američtí Why?, málokdy se slyší taková úhledná kombinace rocku a hiphopu, a největším překvapením pro mě byl český projekt Forma.

Citát týdne - Fuxoft

"Pokud chodíte do kina častěji, asi se mnou budete souhlasit, že poslední originální filmový nápad se objevil v roce 1972 ve filmu Deep Throat a od té doby už se jenom různě permutuje" - František Fuka

Deset nejhloupějších názvů hudebních skupin

1. !!! - Jediným způsobem, jak vyhrát tento žebříček, se ukázalo být popření všech existujících písmen a čísel. Prý se vyslovují „chk chk chk“, pokud vám to nějak pomůže

2. The Crucifucks - Stará kapela Steva Shelleyho ze Sonic Youth

3. Gay Beast - Nehrajou špatně, ale jejich název bych na tričku nosit rozhodně nechtěl

4. The The - Už v sedmdesátých letech byly takzvané „the názvy“ dovedeny k dokonalosti

5. Master Musicians of Bukkake - Tady je jeden z jejich inspiračních zdrojů. Ten druhý jsme jistě už všichni viděli :-)

6. 0=0 - Elektronický projekt s nulovými ambicemi

7. The Band - Dávní spoluhráči Boba Dylana

8. Danananaykroyd - Jsou z Kanady, to vysvětluje všechno. Jedni z největších rioterů na Pohodě (pokud nepočítáme Danko Jones a tornádo)

9. The Pains of Being Pure at Heart - Francouzi jim přezdívají „dobrosrdcaté chleby“

10. Casiotone for the Painfully Alone - Všechny emo kapely jistě závidějí


Dlouho očekávaný žebříček je tu podložen mnohaletým výzkumem, jakýsi vrchol tohoto blogu. Teď už to může jít jen dolů. Řazení je čistě subjektivní (jak jinak), výběr kapel je omezen tím, co znám.

Do první desítky se těsně nedostali další výtečníci (v abecedním pořadí):
- C-Murder
- The Depreciation Guild
- Does It Offend You, Yeah?
- Funeral for a Friend
- Handsome Furs
- Joe
- Mateřídouška
- Mudhoney
- Pink Freud
- The Who
- …a mimo soutěž můj nápad na revival band kapely Pixies pojmenovaný Chipsies

Soutěž pro čtenáře – Najděte, co na tomto obrázku nesedí

V téhle soutěži se nic nevyhrává, stejně jako to nevyhrajou lidé na festivalu v Písku. Další „dobrou hudbou“ v programu jsou například Nightwork či 05 & Radeček.

Moderní ekonomika, to jsou paradoxy :-)

(click to enlarge)

Sick Music: Moje neoblíbenější desky za tento víkend

Teď, když jakože zase na dva dny dělám nemocného, mám plno času poslouchat hudbu:

1. Pixies: Bossanova
2. The Flaming Lips: Embryonic
3. Deerhunter: Weird Era Cont.

Můj nový blog už je první v návštěvnosti!

Můj nedávno založený blog o podivných obalech desek zovoucí se Cover Your Shame, Mrs. Stone!! slaví první úspěchy. Na obrázku nad tímto textem je návštěvnost všech mých blogů za uplynulých sedm dní, kde je (vedle tristní návštěvnosti tohoto webu) zdokumentováno, že moje nová sajta porazila tu etablovanou s filmovými plakáty.

Jasně, je pravda, že plno z těch hitů představují moje administrátorské zásahy, přesto statistika vypovídající o tom, odkud lidi přišli na můj blog vypadá jako zajímavý zeměpisný kvíz: Vanier, Charkov, Pompano Beach, Iver... (BTW: Správné odpovědi jsou: Kanada, Ukrajina, USA, Anglie.)

Od té doby, co jsem tady koncem března ohlásil, že jsem si založil nový blog, na něm postupně přibývá jeden ujetý obal desky za druhým. Objevila se tam už jak známá jména (Massive Attack, Jeff Beck), tak vynikající mimózní grafika od začínajících kapel (Javelin, Oh No Ono).

Velmi cool reklamní kampaň na Sperm Festival v ulicích Prahy

Ty vinyly vypadají opravdově a na jejich středovkách jsou vytištěná jména z programu festivalu.

Citát týdne - Impérium ztrácí úder

"U děl EMPIRE a SLEEP došlo k výraznému dramaturgickému zásahu, zkrácení. Podle jakého klíče byl ale zvolen reprezentativní výběr 48 a 42 minut z původně zhruba osmi a šestihodinových filmů je záhadou" - Kateřina Krejčová v recenzi výstavy Andyho Warhola hájí práva lidí, kteří chtějí strávit osm hodin koukáním jeden dlouhý nehybný záběr domu.

Koncerty, které jsem si zatím v tomhle roce nejvíc užil

Rozjezd roku byl jako vždycky trochu pomalejší, ale v průměru jsem každý týden na nějakém koncertu byl. Teď mám možnost vytáhnout ze svého deníčku ty akce, které dopadly podle mého subjektivního hodnocení nejlépe:

1. Tiny Vipers @ Final Club…………92%
2. Chokebore + Bleubird @ 007 Strahov…………89%
3. SPAM Karel Gott Prager @ Nová scéna ND………87%
4. The Subways @ Lucerna Music Bar…………83%
5. Owen Pallett @ NoD…………81%

Moje nová recenze v dnešní E15 - Beach House

Škoda, že jsem si toho všimnul až teď, ale dá se to najít Googlem.