Během uplynulého měsíce jsem vás tu upozornil na pět výjimečných alb z minulého roku, která byla podle mě lepší než cokoliv jiného, co jsem slyšel – psal jsem o The Flaming Lips, Deerhunter, Suede, Sigur Rós a Arcade Fire. Všechno to jsou ale obecně známí veteráni, provařená jména, která si už po léta štěbetají vrabci na stromech. Relativně největšími zelenáči mezi nimi jsou Arcade Fire, kteří zatím natočili jen čtyři alba, ale i ti už dostali Grammy v té nejhlavnější kategorii.
A pak tu máme jeden debut od zbrusu nových, mladých divošek Savages. Tato londýnská čtveřice hraje post punk a já si nevzpomínám na žádné lepší post punkové album od vydání první desky Interpol. Na rozdíl od Interpol odhazují Savages stranou jakékoliv smutnění a melancholii a jdou do toho mnohem agresivněji a hlasitěji. Jejich hudba je nepřeslechnutelná a nepominutelná, a když náhodou hraje v rádiu, věřím, že i nepozorní posluchači musí najednou zbystřit a bázlivě se tázat po tom, co to probůh je.
Post punk je vždycky trochu revival, takže i Savages znějí krapet nemoderně. Myslí to ale vážně, jdou do toho na sto procent, až z nich jde trochu strach. A tím nemyslím jen zpěvačku Jehnny Beth, ale i všechny nástroje, včetně řádně ostře snímaných činelů na bicí soupravě Fay Miltonové. Jako ukázku doporučuji píseň Shut up, jednoznačně jednu z ikonických skladeb roku 2013.
Tím končí moje průběžná rubrika o nejlepších hudebních albech minulého roku a zbývá jen uvést přehled desek, které skončily těsně pod čarou. Jsou to další velice dobré desky, které jsem si užil, a které z mého pohledu vystoupily o pár schůdků nad průměrnou produkci, ale ne zase tak vysoko jako Flaming Lips, Deerhunter, Suede, Sigur Rós, Arcade Fire a Savages. Jsou to:
- The Haxan Cloak: Excavation
- Houpací koně: Everest
- My Bloody Valentine: mbv
- Nine Inch Nails: Hesitation Marks
- Queens of the Stone Age: ...like Clockwork
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen