Zcela nový způsob jak nesnášet Sašu Michailidise

Odvážné palce nyní i obrazem na www.moviezone.cz

"Všechny 3D verze Avatara jsou nadabované? To je na pěst! To je na pěst! Distributor je KDO?!"

Citát týdne - Pěsti ve tmě

"The cover works because listening to MSTRKRFT is like being punched and shat on at the same time" - Pitchfork

Můj příspěvek do foto-soutěže o nejhezčí výhled z pracoviště

Porota se mi už ozvala, že s tímhle nevyhraju. Přesto si myslím, že kdyby My Bloody Valentine potřebovali obal nového alba, oslovili by mě.

Pomalu se stávám kyber-blogger-celebritou

Na Googlu jsem už druhý, těsně za www.denik.cz

Poslední kandidát na můj nejoblíbenější singl roku 2009

Nejlepší písničky. Songy, na které jsem protancoval hodiny a hodiny, častokrát nemaje mnoho na sobě a s lahví vína v ruce. V mnoha případech představují to jediné, co si z daného období roku pamatuju.

Už jsem vám tu dal odkazy na Fu**ed Up, Morrisseyho, Pains a Flaming Lips, mým posledním ultimátním tipem jsou Sonic Youth. Jak už to u nich bývá, celá jejich deska je báječná a těžko vyzdvihnout jen jeden kousek, nicméně jako singl byl vybrán Sacred Trickster

Mimochodem, jak správně poznamenává kdosi v komentářích pod tím videem, kéž by víc lidí v 56 letech vypadalo tak dobře jako Kim Gordon.

Vánoce u Grebeníčků

Citát týdne – Jizerská padesátka

„Snad posmrtná výběrovka nazvaná After I Self Destruct vyjde co nejdříve.“ – Stanislav Šulc posílá 50 Centa na věčnost v recenzi na album Before I Self Destruct.

Moje nejoblíbenější deska pro tento týden

Genre: Uneasy listening

Vánoční dárek ze srdce atomu – Kompilace tklivých balad

VARIOUS ARTISTS - Too Late For International Singles Day vol. 2
Smícháno v říjnu 2009, dejte vědět, jak se vám to líbilo.

1. Nick Cave and the Bad Seeds – By the time I get to Phoenix
2. Spiritualized – Broken heart
3. Arcade Fire – Neon Bible
4. All Angels Gone – Stephen H.

Dostupné z tohoto odkazu

Allroh + Troy von Balthazar naživo v Matrixu

Oba byli úžasní a dokonalí jako vždy, já je prostě, ehm, looooowíškuju :-) Teď by třeba spolu mohli natočit nějakou pěknou oskarovou písničku.

PS: Pak tam ještě hrál Scott McCloud, ten mě napoprvé moc neoslovil.

Další tři kandidáti na můj nejoblíbenější singl roku 2009

Těžko tu popisovat, o čem je poslední Morrisseyho singl, jen on to dokáže říct úplně všechno, elegantně ve dvou minutách a ještě z toho udělat výbornou rockovou pecku. Pak tu máme naivní optimismus amerických Pains, pro mě mimo jiné vzpomínka na Off Festival, a bombastický hymnus pro děti věku Vodnáře od Flaming Lips. Obrazová stránka těch klipů nestojí za moc, dokonce ani ti hambatý hipíci u Flaming Lips mě moc nechytli, ale jde o ty písničky. Kdyžtak si je můžete vyhledat i jinde.

Morrissey – Something is Squeezing My Skull
The Pains of Being Pure at Heart – Young Adult Friction
Flaming Lips – Watching the Planets

"And so this is Christmas, I hope you have fun, another bottle over, a new one just begun" :-)

Další recenze v E15 – Atlas Sound

Moje oblíbené tracky: Walkabout, Sheila, Criminals

Tera-mega-hexa-xeno-hedron

Kolikrát už jsem si myslel, že obaly desek Mars Volta už nemůžou zajít nikam dál? Takhle vypadá obal páté letošní sólové desky Omara Rodrigueze Lopéze (to znamená páté desky, kterou vydal jen v průběhu roku 2009!) a pokud jde o hudbu, už ani já si nemyslím, že to je vtipné. Na rozdíl od recenze na Pitchforku, která vtipná je. Autor tam hudbu Mars Volta nazývá „fusion-pastiche jams reaching Wagner-by-way-of-Dark Magus climaxes“ a „Latin-tinged prog band covering The Omen soundtrack,“ což jako dlouholetý fanoušek musím uznat, je velmi výstižné :-)

19/12 UPDATE: Pardon, když jsem Xenophanes považoval za nejšílenější Omarův obal, jaksi jsem přehlédl jeho předchozí desku

A teď něco pro fanoušky Motörhead :-)

Kdybych neměl tak špatnou paměť a mohl sestavovat něco jako žebříček svých nejoblíbenějších singlů roku 2009, určitě by tam patřili i F**ked Up a jejich Crooked Head

Asi tak na desátý poslech se mi to začalo líbit, přibližně kolem padesátého jsem si uvědomil, že se tam v refrénu neřve “F**KING HELL!!”, nýbrž zcela v souladu s názvem “CROOKED HEAD!!” a ani teď ten song nějak nedokážu dostat z hlavy. Škoda, že se mi to nelíbilo už v srpnu, to jsem z koncertu F**ked Up utekl s tím, že to je nějaká uřvaná nechutnost.

Můj Sieg day

Včera jsem měl dovolenou. A protože jsem byl i na Vítězném náměstí, tak to byla zároveň dovolená i Sieg day :-)

Žasnu nad Restaurací Evropa, takhle na úrovni jsem už dlouho nejedl… Přitom ceny jak u nás v kantýně.

Vřele doporučuju výstavu Chelsea Hotel v centru DOX

Mapplethorpovy fotky celebrit, animace Harryho Smithe, umělecky nudný film Andyho Warhola a jako bonus o pár metrů výš ještě vtipní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého. Je to super, jenom je možná lepší jít tam sám tak jako já, některé ty obrázky jsou totiž ještě mnohem explicitnější než tahle Patti Smith.

Napsal jsem další povídku

Na požádání ji můžu poslat do mailu. Vypadá to asi takhle ... tak trochu.

The Old Fields live at SaSaNka

Před časem se v jedné soutěži (jo, v té, jak jsem ji vyhrál…) objevil název kapely The Old Fields. Výborně by se hodil pro Air, kteří v sobotu předvedli karamelově-šlehačkově-cukrkandlový syntezátorový koncert s texty jako “love, love, love, love.” Krom toho Jean-Benoit, přestože byl většinu koncertu natočen k publiku bokem, neustále posílal vilné pohledy svým fanynkám, jako by byl “tím bez fousů ze skupiny ABBA” a jeho parťák by byl “tím fousatým ze skupiny ABBA.” Nejvtipnější ale bylo, že před každou další slaďárnou mu přišel bedňák překonfigurovat syntezátor (nejspíš to byl tak starý model, že se ani nedal přednastavit).

„Technopárty končí, dýdžej šel už spát, pár polibků na rty té, kterou mám rád“

Těžko říct, jestli za to Tomáš schytá spíš pár ran vinylem, nebo jestli ho bude dřív svým posledním pramínkem vlasů bičovat Dry George. Tohle je prostě dokonalost, palce nahoru :-)

Radiohead: In Rainbows (můj alternativní obal)

Pro plné pochopení je asi třeba poslechnout si z toho alba písničku Videotape

Ke vzniku obrázku se váže příběh tesklivý tak jako výše prolinkovaná píseň. Jinak můj druhý nejoblíbenější obal k In Rainbows je samozřejmě tenhle

Komu zvoní hrana

E15 informuje o putovním metalovém megafestivalu Sonisphere: „Zastávka Sonisphere v Česku bude muset o pozornost bojovat s dalšími velkými hudebními akcemi. Například o dva dny dříve se v libeňské aréně uskuteční Mejdan roku Michala Davida.“

Tag team battle:
Team 1 – Metallica, Slayer, Megadeth, Anthrax
Team 2 – Michael David, Hannah Zaggor, Heléne Wondratschek, Monique Absolut

BTW Nový muzikál z dílny mistra se bude jmenovat „Je třeba zabít Davida.“ A to není vtip.

Moje nejoblíbenější deska pro tento týden

Ono to není moc vidět, ale jsou to Jesu. Asi to největší klišé, co bych o nich mohl napsat: jsou to „bohové“ sludge metalu a „druhé vtělení“ shoegaze. Možná klišé, nicméně svatá pravda.

Citát týdne – Ideální slogan na obal platinové DVD edice

„Základní kámen pro všechny ty s**čky, co přišly potom“ – Ondřej Vosmík, Odvážné palce

Ondřej poukazuje na to, že teprve po letech můžeme docenit kvalitu filmu American pie.

Mega Drive party je opět o něco blíž

Mám ve sbírce novou cartridge… tu, kterou jsem si přál nejvíc.

Pavement v Praze – 20. května

Když už tu na ně mám samostatný (a často používaný) štítek, tak proč to neoznámit? Pavement přijedou v květnu hrát do Akropole, což je celkem cool. Zase jednou velký návrat, který budou moct vidět i Češi. (Nejdřív Bad Boys Blue, pak žvýkačka Pedro a teď tohle…)

Citát týdne - Epileptici ztělesňování

„Vezmete si jakýhokoli burana, jakýhokoli provinčního autora, zajedete tam, chňapnete po něm a proměníte ho na místě v kámen, přímo před váma… ‘Ó! Propána, jen vy jediný!... jedině vy ztělesňujete Poitou!’ pořváváte na něj ‘V těch vašich 32 stranách je celý váš kraj!’ A je to!... už vám nikdy nebude nic scházet! balíky s proviantem se jen hrnou!... to samý v Normandii!... a pak v obojím Sèvres! a ve Finistère! máte zaděláno na pět šest válek a dvanáct hladomorů dopředu!... už nevíte, kam těch deset dvanáct tun balíků strčit! Ztělesňovatelé neúnavně dávaj jak o překot! stačí, abyste jim hezky omílali dokola, že v jejich díle je celej Drôme! celá Jura!... Mayenne!... nebo Roquefort, jestli jste na sýry!“ – Louis Ferdinand Céline: Od zámku k zámku

Saw 7: Návrat oživlých číšníků

O víkendu jsem jednomu z vás, mých věrných čtenářů, říkal o hospodě v centru, kde to vypadá fantasticky, pivo dobré, ceny příznivé, jenom místo obsluhy tam mají bandu primitivů, která se místo hostů věnuje pouštění ožraleckých záznamů z minulé noci. Druhý den se mi stalo navlas to samé, tentokrát ale v mojí čtvrti… ten podnik by byl dokonalý, kdyby nebylo personálu. Tady si majitel na notebooku pouštěl něco jako Hostel, bylo tam hodně vrtaček, nějaké pily a spousta ženského řevu; místní nad tím házeli hlášky jako „Tomu říkám pedikúra!“ a jejich stará kontrovala „Todle neni normální, to je sadizmus!“ A v tom má člověk obědvat…

Ať vejde ten pravý

Kolikrát jsem už od lidí slyšel, že jim děti pijou krev. A v tomhle filmu je to vidět doslova :-) Tohle není spoiler, takových originálních a svým způsobem vtipných lahůdek je tu celých 106 minut, doporučuju.

Editors, Lucerna, palec velmi nahoru. Ukazováček případně taky

Už dlouho jsem neviděl kapelu s takovým nasazením, už dlouho jsem na koncertu nezažil tak hutnou atmosféru, už dlouho jsem nebyl na tak dobře nazvučené show (natož pak v Lucerně). Bylo to nadpozemské, co píseň, to hit; jsou k zulíbání a jejich předkapely taky.

Mám pro vás novou povídku!

A koukám, že mi ji už i zfilmovali :) Když se mi ozvete, pošlu vám ji do mailu.

Who’s bad???

Nové reklamy na Google jsou vlastně jedny z nejlepších, co jsem letos viděl. Je na nich vždycky šest dialogových okének z Googlu a my si máme domyslet, která známá osobnost je vyplňovala. A například představa Oldřicha Nového, jak se sklání nad laptopem, naťuká „jak elegantně zmizet z podniku“ a vypadne mu „Zavřete oči, odcházím“ je prostě neodolatelná. Přesto je svůdně jednoduché vytvářet další verze, takže jsem jednu udělal i já, here it is … nebo spíš this is it :-)

Twilight sága: Intimní osvětlení

Tohle by mohl být citát týdne, kdyby se to neobešlo úplně beze slov - Recenze Františka Fuky na Twilight

True Norwegian Black Metal

Tak tohle mohla být vynikající a legrační výstava. Fotograf Peter Beste strávil několik let v komunitě metalových vikingů s obrácenými krucifixy. Ale teď už je to pryč, jenom se dá pár fotek najít na Googlu…

Dnešní den patří Morrisseymu…

…a recenzi na jeho novou kompilaci v deníku E15.

When you look at me
Failure is all that you see.
I discipline my days just like
Christian Dior…

Duha v Brně

Proboha!... ty barvy!... ty blesky!... to logo!... ten název edice!… radši ho sem nebudu vypisovat, ještě by se sem zase namontoval nějakej prasák z Polska přes full-textový vyhledávání!... tohle je prostě hustý… are you gonna go my gay?…autor by měl dostat Nobelem přes hlavu!… Goncourtem!... Chalupeckým!

Laibach – Life is Life

To se musí vidět, naprosto esenciální předělávka! Největší hudební perverze osmdesátých let se setkává s … druhou největší hudební perverzí osmdesátých let :)

Why so serious?

Ráááádio Impuls dalo svých posluchačům k výročí 17. listopadu pěkný dárek a vysílalo, jako by bylo o dvacet let méně. Takže vlastně stejně, jenom zprávy byly jinak. Já jsem jim k tomu udělal návrh na reklamu.

Anonymita internetu

Většina amatérských blogů by se bála zveřejnit svoji návštěvnost, já do toho klidně půjdu…

Kdybych znovu psal bakalářku o internetu, tak bych asi poznamenal, že internet lidem umožnil okamžitý přístup k nekonečnému množství informací odkudkoliv na světě, na druhou stranu je těch informací taková záplava, že většina z nich se stejně dostane k tolika lidem jako zaprášená kniha v nějaké univerzitní knihovně.

Svůj blog jsem zakládal jako soukromou věc a trochu jsem se bál, že mi sem budou chodit i cizí lidi. Něco jako Hospoda Na Mýtince. Po měsíci můžu říct, že mi to vyšlo, pořád jsme já a moje soukromí viditelní jen pro ty, kterým jsem svěřil odkaz. Jenom sem jednou přes Google zavítal někdo z Polska (not set) přes klíčové slovo, které se tu stydím opakovat, a pak ještě někdo z Beverly (psal jsem tu přece jednou o Brendě a Brandonovi, že jo). Drtivou většinu přístupů z Prahy však tvořím já, Madrid, to jsem taky já, jedině Mladá Boleslav je pro mě záhadou. Chyba na Google Analytics? Byl někdo z mých věrných čtenářů na výletě v Boleslavi? Jak tam bylo? Přivezli jste mi dárek? Víte přece, že řídit neumím…

Down is the new up, emo is the new hiphop

Když u mě naposledy byli na návštěvě rodiče, ptali se mě na emo a nejspíš i trochu sondovali, zda jsem něčemu takovému nepropadnul. Prý někde četli, že je to nové odvětví hiphopu věnující se sebeničení :-) Dobře, teď není rok 2007, to je jedna věc, ale hlavně emo a hiphop nemají vůbec nic společného, jak ilustruje vtip nad tímhle postem (click to enlarge)

PS: Den poté jsem navštívil prarodiče a dostal jsem od nich k narozkám bonboniéru. Zahrál jsem si takovou hru, že když ji otočím dnem vzhůru, za jak dlouho najdu mezi popisky sousloví „Lidl Stiftung.“ Svůj rekord jsem nepřekonal, bylo to pět vteřin. Tak tohle je emo…

Návraty mistrů zábavy - díl čtvrtý

Můj koncept na nový časopis. Jak jsem k tomu tehdy poznamenal, "ano, na fotce mi je vidět můj denis" ;-)

Heavy rap vs. Heavy metal

Koncert Dälek v Akropoli byl hustokrutej. Možná chyběla ta letní atmosféra, při které jsem Däleka a jeho tetovaného kumpána zastihnul na Letní Filmové Škole, ale ta zvuková brutalita zůstala stejná. Škoda, že nedali víc než 40 minut, nabíralo to grády a i evidentní metaláci začínali hrozit a máchat hlavou.

To jsem nečekal, set Isis byl možná ještě lepší. Zpěv střídal blití, poetika střídala nářez, ale v podstatě byli dost umírnění. Takovej post-metal, jakože hozeno do umění, moc pěkný.

Jen telegraficky: První předkapela celkem ušla, na Tinariwen jsem nešel.

Moje nejoblíbenější album pro tento týden

Dost možná moje historicky nejoblíbenější album od jakékoliv zpěvačky.

Přejeme všem Martinům v Čechách i Betlémě!

Citát týdne: Zataženo, občas bobule

„S 2Bobule máme nyní mnohem vyšší ambice než s prvním filmem. Myslíme na mezinárodní prodej. Přizpůsobili jsme tomu i štáb – film měl rakouského kameramana, ruského režiséra a řeckého rekvizitáře.“ – Tomáš Vican, koproducent filmu 2Bobule a majitel Vinné galerie v Brně

Lenka Vychodilová, the ultimate MILF

Nechodit do Chapeau Rouge, nechodit do Chapeau Rouge, budu si to muset pamatovat! Občas tam sice je dobrý program, ale degenius loci a stálá klientela klubu mají k příjemnosti hodně daleko. V sobotu jsem tam zašel na jednu benefiční akci, The Prostitutes hráli velmi dobře, DVA byli jako vždy výborní, Lenka Vychodilová je pořád přísně sexy, i když už jí táhne na sedmdesát, a i jinak ten program byl solidní. Jenže co naplat, když na záchod jde člověk z podzemí o patro výš, kde jede disko pro skutečné prostitutes, hustlers a jejich taváryšče? Tam se naskýtaly opravdu bizarní pohledy, to už by pak člověka ani nemělo překvapit, když do Chapeau jako pár přijdou Tomáš Baldýnský a Petra Soukupová (!!!!)

PS: V Chapeau také neotřele řeší věčné gramatické dilema „loser vs. looser.“ Jako jedni z mála si správně uvědomují souvislost mezi lůzrem a slovesem „ztratit“ a řekli si – jestliže se looser píše s dvěmi „o“, tak se i to sloveso musí psát s dvěmi „o.“ To jsme čímani, na nás si nikdo nepřijde! Takže if you LOOSE your ticket you have to wait until the show is over :-)

„His name was always Buddy and he'd shrug and ask to stay…“

Na tomhle odkazu doporučuju naprosto okouzlující Morrisseyho předělávku hitu Drive-In Saturday (původně David Bowie).

Bude LAN party? Možná něco skoro jako LAN party

Pracuju na downgradu domácí herní aparatury, tak možná z toho v budoucnu vzejde pár hezkých pařebních večerů. Tohle mi právě přišlo poštou!

Blue screen of death

Úžasný vtip od Truck Bearing Kibble na tomhle odkazu, něco pro intelektuály :)

Návraty mistrů zábavy - díl třetí

Na tomhle jsem ani nemusel nic měnit...

Moje nejoblíbenější album pro tento týden

Very dirty, very noisy. Přitom po vydání tohohle alba byli Sonic Youth na vrcholu toho, co by se pro nedostatek přesnějšího pojmenování dalo nazvat popularitou. Viz ukázka z jejich biografie pojednávající o jednom z koncertů v roce 1992:

Oliver Stone dropped by the T-shirt booth. Michael Hutchence of INXS chatted up Gordon. Gene Simmons of Kiss dropped by, proclaimed them „hot!“, making crude comments about the women at the show and asking if they would contribute to a Kiss tribute album that Simmons himself, in typical self-promoting fashion, was organizing.

Nejlepší fotky z Madridu, díl pátý – Glen Hansard je ve Španělsku asi hodně populární

Tyhle budky jsou tam doslova na každém rohu.