Co dělají dnes: Chicks on Speed

Dnešní vydání mé pravidelné nostalgické rubriky "Co dělají dnes" nás přenese o deset let zpět, a sice na hudební festival Pohoda 2006. Německá feminní elektro-úderka Chicks on Speed měla tehdy značné zpoždění na příjezdu a já jsem se již smířil s tím, že jejich vystoupení neuvidím. Uspokojený skvělými sety Dizzeeho Rascala, Stereo MCs, Coldcut či Andyho C jsem tedy šel spát. Jakmile jsem se ale probudil hluboko v noci ve svém stanu a uslyšel hudbu Chicks on Speed, probral jsem se, vstal a vyrazil jsem si jejich perfektní show plně užít pod hlavní pódium. Po deseti letech z jejich vystoupení na internetu zbyla tato velmi krátká videoukázka a rovněž velmi krátká zmínka v mé legrační reportáži, kterou jsem z festivalu tehdy publikoval (omluvte prosím diakritiku, která z nějakého důvodu během let z mého článku částečně zmizela).

Chicks on Speed tvoří a vystupují dodnes. Například zahráli i na letošní Pohodě, tentokrát už bohužel bez mé účasti. Svou káru tedy tlačí dál, i když soudě podle statistik na Youtube jsou již značně mimo záběr většinového příznivce elektronické hudby. Pojďme si spolu pustit třeba tuto pěknou dvojjazyčnou skladbu z nejnovějšího alba Chicks on Speed a třeba ji společně dostaneme nad tisíc zhlédnutí.

Citáty týdne - Full Moon

Tento týden vyšlo nové číslo hudebního časopisu Full Moon. Jakkoli sympatický mi je jejich výběr témat, postupem let se stále více rozcházím s jejich subjektivním stylem psaní plným nesoudného přehánění. Z nového vydání Full Moonu jsem zatím přečetl pár článků, už jsem se ale stihl dozvědět, že jistá pořadatelská firma ohlášením pražského koncertu kapely Moderat pro mnohé "potvrdila existenci boha." Ne že by Moderat nebyli sympaťáci, kdysi jsem tu o nich také psal, ale mnohem civilnějším tónem.

Rozum mi zůstává stát i nad odvážným prohlášením na adresu festivalu Obscene Extreme: "Každý, kdo mi kdy padl do rány, už slyšel, že je Obscene nejlepší festival na světě, a zároveň festival, k němuž navzdory jeho hudební vyhraněnosti může vzplanout v podstatě kdokoliv." Dobře, takže jakmile to jednou zkusíte, pravděpodobně se vám to zalíbí, ať už jste dvacetiletý mat-fyzák, nebo padesátiletá manažerka? Obscene Extreme je prostě něco, o čem by potenciálně všichni lidé mohli prohlásit, že je to moc fajn, podobně jako třeba pizza, letní dovolená nebo Pat a Mat? Pojďme si na důkaz tohoto tvrzení pustit ukázku z této akce a posoudit, zda je Obscene Extreme i pro vás tím pravým (upozorňuji, že tento klip samozřejmě není vhodné pouštět v práci).

O nevšední poetice rumunských nížin

Povídková knížka Nížiny od německé autorky Herty Müllerové (pocházející původně z rumunského Banátu) je především dalším skvělým překladovým počinem Radky Denemarkové. Právě díky nadání překladatelky si k nám tyto povídky plné špíny, beznaděje a nuzných, porobených a naprosto unifikovaných bezejmenných aktérů našly cestu ve věrné podobě plné atmosféry a nečekaných slohových výstřelků. Müllerová totiž pro své kroniky banátského bezčasí volí metodu strohého realistického, až naturalistického popisu prošpikovaného místy surrealistickými výjevy. Tak například zakončí svůj popis místních dušičkových zvyků větou "Ve vydlabané tátově hlavě se svíčka prošílela ke konci."

I ony realistické věty ovšem v překladu Denemarkové znějí tak náladotvorně, že je možné mezi nimi náhodně vybírat a poskládat z nich řadu depresivních básniček. Malý příklad:

Z nozder crčela krev.
Dcery si otírají kruhy pod očima.
Táta jde rovně, dnes není opilý.
Bylo poledne a smrt nikde.

Kořalkou páchl pot a páchla moč.
Škrob pálil v řezné ráně.
Poslední zesnulý hlídá hřbitov,
dokud nezemře někdo další.

Povídková sbírka Nížiny je po výborném románu Srdce bestie dalším dílem Herty Müllerové, které lze jen doporučit. V současnosti je tato kniha k dostání v Levných knihách za skvělých 39 Kč.