Mých sedm největších kulturních zážitků z roku 2010

Rozhodl jsem je ještě jednou se vrátit k minulému roku a pokusit se porovnat kulturní akce a představení, které mě dostaly úplně nejvíc:

1. koncert Flaming Lips na Off Festivalu
2. divadelní představení Vápenka / Kalkwerk na Vítkově
3. bienále grafického designu v Moravské galerii Brno
4. soukromý set Cristiana Vogela na Sperm Festivalu
5. koncert Pavement v Paláci Akropolis
6. celý festival Pohoda 2010
7. český film Pouta

Z roku 1981 - Black Flag

Nutno přiznat, že po ukázkách osmdesátkového gay reggae a libých syntezátorových harmonií je naše třetí deska opravdu hodně odlišná. O kapele Henryho Rollinse Black Flag jsem poprvé četl před pár lety v biografii Sonic Youth, přesto ne vše se z té brutality dá přenést na papír. Při poslechu prvního alba Black Flag je hodně znát, že Henryho vzorem byl Iggy Pop, je to ale ještě primitivnější a ještě víc streetové než Iggy. Docela mě to bavilo, najde se v tom plno písniček, které jsou svým způsobem hity, a chápu, proč je tahle deska pro vývoj hardcoru zásadní.

Ukázka z alba Damaged: Rise Above

Z roku 1981 - Kraftwerk

Dnes se v přehledu nahrávek vydaných v roce, kdy jsem se narodil, dostáváme k materiálu, který velmi dobře znám. Doma mám na magnetofonové kazetě natočený archivní set Anthonyho Rothera, který je plný skladeb z téhle desky. "Interpol, Deutsche Bank, eins zwo drei vier," přibližně před osmi lety jsem to poslouchal dost často, dokonce jsem to použil i jako podkres k jednomu svému "artovému" filmu, kdy jsem zabíral mince rozházené po stole a měnil efekty na videokameře :-) Je to skvělé, je to pro mě nostalgie a taky se mi líbí poslouchat koncepční album plné technologického nadšení v době, kdy pro nás už počítače představují jen příliš pomalé pracovní nástroje, k nimž jsme osm hodin denně připoutáni a které přestávají fungovat, zrovna když začneme ukládat naši důležitou tabulku. V roce 1981 to tedy byla větší romantika. Škoda, že jsem Kraftwerk neviděl živě během jejich comebacku.

Ukázka z alba Computer World: Computer World

Z roku 1981 - The Police

Do poslechu Stingovy kapely The Police se mi dvakrát nechtělo, zvlášť když už první položku na tracklistu jsem nedávno slyšel v podání Dana Bárty. Uznávám, že "Invisible Sun" zní celkem dobře, ale jinak mě Stingův hřejivý hlas a povrchní výlety do jakoby-jazzu a jakoby-reggae dost iritují. Téhle desce jsem už věnoval dostatek času už před dvaceti lety, když jsem tehdy listoval tátovou sbírkou vinylů.

Ukázka z alba Ghost in the Machine: Spirits in the Material World

Z roku 1981 - Úvod do hudební archeologie

Napadlo mě poohlédnout se, zda v roce mého narození vyšla nějaká dobrá hudba či zda roku 1981 mimo mě nic kvalitního nevzniklo :-)

Starší generace hudebních kritiků (např. časopis Rolling Stone) věří, že všechno podstatné vzniklo v 60. a 70. letech, zatímco lidé jako já jsou zatížení na minulých dvacet let. Osmdesátá léta odsuzují oba tábory jako semeniště nevkusu, přesto jsem prošel sedm různých žebříčků a našel jsem celé tři uznávané desky z roku 1981, na nichž se všechny zdroje více méně shodnou. S nimi se tu budeme následující tři večery setkávat.

Wildbirds & Peacedrums přijedou do Prahy!

Ten nadpis si svůj vykřičník opravdu zaslouží a stejně tak bych mohl napsat o Hidden Orchestra či Twilight Singers. Jarní klubový program se nám zaplňuje koncerty nepříliš známých, ovšem extrémně talentovaných kapel.

Wildbirds & Peacedrums jsem před rokem a půl viděl na polském Off Festivalu, a jakkoli je dramaturgie Offu špičková, i v té záplavě skvělé hudby mě tohle švédské duo naprosto uchvátilo. Jejich koncerty jsou nespoutanou exhibicí jedinečného hlasu Mariam Wallentinové doprovázenou vlastně jen bicími a perkusemi. Je to dravé, ohromující a naprosto in-your-face, jak dokazuje toto video.

Wildbirds & Peacedrums vystoupí 27. dubna v Paláci Akropolis.

Tak ji přece jen dostali!!

Grammy pro Arcade Fire můžeme oslavit několika koncertními ukázkami z nejlepšího alba roku 2010:

Ready to Start
Month of May
Modern Man
Sprawl II
We Used to Wait
The Suburbs
Empty Room

Citáty týdne - Výroční ceny

"There were a lot of big films that didn't get nominated this year - nothing for Sex and the City 2. No, I was sure the Golden Globe for special effects would go to the team that airbrushed that poster" - Ricky Gervais

"The film Winter's Bone received four Oscar nominations. Winter's Bone was nominated for Best picture, Best supporting actor, Best actress and Best movie that has the same name as its porn version" - Conan O'Brien

A když už jsme u výročních cen, nemůžu nezmínit, že dnes v noci se v Americe budou udílet ceny Grammy. Kdybych tu rozebíral, že ty ceny řídí banda senilních potentátů, kterým jako by jejich předplacený magazín NME chodil s patnáctiletým zpožděním, byl bych asi tak originální jako samotné nominace. Kapele Arcade Fire, jedinému dobrému jménu mezi vším tím odpadem nominovaným v hlavních kategoriích, bych přál cenu za nejlepší album roku, tu desku naprosto zbožňuju a poslouchám ji čím dál tím víc. Co mi ale vyrazilo dech, bylo, že na obal roku je nominovaná jedna z úžasných grafik, kterou jsem vloni umístil na svůj druhý blog.

Stáhněte si novou milou písničku od Vivian Girls

Holky vivianky nabízejí na webu svého vydavatelství novou výbornou skladbu z nadcházejícího alba nazvanou I Heard You Say (do formuláře ani nemusíte zadávat svůj e-mail, abyste si ji stáhli). Písnička je pojatá tak tradičně, že by mohla i do Country Rádia, zpívaná trochu falešně, přesto tak roztomilá, že si ji musím pouštět pořád dokola :-) A kdybyste k tomu chtěli i trochu obrázků, můžete si k této skladbě pustit velmi zimní a statický klip umístěný na webu Pitchfork.

Výzva pro všechny schopné tvůrce videoklipů :-)

Dnes v noci jsem dostal nápad na videoklip, kterého by se měl rychle někdo zhostit. Je to takový bizarní hraný klip s celebritou, něco jako Weapon of Choice a takové věci často vyhrávají ceny. Zdálo se mi to přesně takhle:

George W. Bush zvedá telefon, podle výrazu jeho obličeje poznáme, že slyší dobré zprávy, gratuluje volajícímu k tomu, že jeho žena čeká dítě. Střih na dusné poledne na americkém středozápadu, slunce svítí do kamery, stále ticho, George se pomalu zvedá z prachu země, bolí jej hlava, klopýtaje dojde k mělké říčce, brodí se vodou, začínají hrát první tiché tóny kytary (v mém snu to byl klip pro Mogwai). George projde stokou / tunelem, kterým říčka o kus dál teče (něco jako v Uprchlíkovi), postaví si vor, potká dvě mladé ženy ve flanelových košilích, plaví se spolu na voru, stopují nákladní auto s ovocem...

Pokud by se to točilo v Česku, tak žádný opravdový ekvivalent k Mogwai na naší scéně neexistuje, ale místo Bushe by v tom mohl hrát Václav Havel :-)