„Před strážnicí stáli plačící, na ulici sami tři strážníci...”

Podívejte se pořádně na plakát další bombastické hyper-pařby, která se valí na Prahu. Nepřijde vám, že se tam jedno jméno trochu nehodí? Je to úžasná představa - Sander van Doorn dojede svůj poslední éterický hymnus, zatleská sám sobě, a než stačí zjitřené emoce teenagerů vychladnout, než stačí zkontrolovat, zda jim nespadla pěna z Frisca nebo se jim při odvážných tanečních figurách nerozvázalo boa, naběhnou na forbínu O2 Areny Voskovec s Werichem (čili VéWéčka) s líčky pokrytými bílým a černým líčidlem a začnou tu o tom, že „nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví co se může stát.” A ve foyer se bude točit pivo Ježek :-)

Polské plakáty se dají tvořit kdekoliv, i v Americe. Bardzo dobre!

Jako sběratel starých českých filmových plakátů jsem plno let věřil tomu, že naše grafická scéna byla něčím výjimečným, takovým izolovaným ostrůvkem geniality odříznutým od trendů za železnou oponou, trpícím pod knutou barbarského režimu. Nebudeme tady zabíhat do detailů, o polských plakátech se dá říci něco podobného.

Jenže teď jsem díky blogu Františka Fuky přišel na to, že globální skupina photoshopových recesistů Something Awful se pustila do moderní nápodoby polských plakátů a světe div se, kdyby ty filmy nebyly nové a plakáty k nim byly vytištěné na léty zkoušeném papíře, klidně bych za ně nějakou tu zlatku dal a jistě bych nebyl sám.

Nad tímto článkem vidíte nový jakoby-polský plakát k Zatmění, kde se někdo velmi zdatný výborně trefil do poetiky polských socialistických plakátů. Sedí nejen ten grafický styl, ale i to, že se plakát naprosto netrefuje do toho, o čem film je nebo jak vypadají hlavní představitelé. Výtvarník se před čtyřiceti lety dozvěděl jen název filmu, a že to bude o upírech, a to mu muselo stačit. Dnes v informačním věku je to obrovské retro, tvořit bez všech podkladů. Dnes už se lze mýlit jen záměrně.

Dalšími obrovskými lahůdkami z téhle satirické kolekce jsou například i Hvězdná pěchota nebo Transformers

Citát týdne - Pošta pro tebe

"Já jsem si tohle nevobjednal" - Petr Čtvrtníček se ve skvělé silvestrovské verzi Pošty pro tebe setkal s někým jiným, než by chtěl - 1. část a 2. část

Moje nová recenze v dnešní E15

Dnešní vydání deníku E15 přináší můj pohled na novou, velmi slabou desku amerických Interpol.

UPDATE 14/9: Dnes o této desce na Pitchforku píše i můj oblíbený publicista Nitsuh Abebe, kterému se opravdu pěkně podařilo vystihnout podstatu alba: “The whole thing sounds like the eighth day of an endless party where everyone's already slept together, burned themselves out on drugs that used to be fun, and developed systems of grudges and resentments that make it barely worth talking to one another. And yet the party goes on and there they sit, sighing bitterly while confetti pours down and the drinks go around.”

Belle & Sebastian nabízejí ke stažení novou písničku

Na tomto odkazu si můžete výměnou za svou mailovou adresu (nebo prostě jakoukoliv mailovou adresu) stáhnout moc pěkný první singl z chystaného alba britských miláčků Belle & Sebastian, který se jmenuje Write About Love. Album samotné vyjde příští měsíc a podle zveřejněného tracklistu na něm bude i skladba zovoucí se Calculating Bimbo ;-)

Citát týdne - Best of 90s

"For exactly one second on "Only Shallow", My Bloody Valentine sound like any other rock band. But once Colm Ó Cíosóig completes his brief introductory drum roll, My Bloody Valentine-- and, arguably, guitar-based indie-rock music in general-- were never quite the same again.

Listening to the song, you don't so much picture a hand strumming across guitar strings as a buzzsaw hitting sheet metal, or a pack of singing dolphins swimming through an oil spill." - Stuart Berman z Pitchforku velmi trefně popisuje, jak zní legendární pecka Only Shallow od My Bloody Valentine. Úryvek pochází z velkého článku o nejlepších písních devadesátých let. Jak skvělá skladba to je, si můžeme připomenout na Youtube.

Moje nejoblíbenější rocková fotka

White Stripes jako cirkusové číslo, dokonce sladěné do jejich erbovních barev. Tajemný eskamotér Jack si připravuje své nože, velevážené publikum trne hrůzou o půvabnou asistentku, která by mohla být jeho ženou, je mu ale tak zvláštně podobná, že možná bude i jeho sestrou (viz zde ), mezi světskými je možné všechno...

Annie Leibovitz tímto snímkem geniálně vystihla poetiku White Stripes, ta fotka je archaická stejným způsobem, jakým jsou archaičtí oni. Poprvé jsem ji myslím viděl právě v Rolling Stonu, pro který byla pořízena, a od té doby zůstává mojí nejoblíbenější stylizovanou fotkou rockové kapely. Po prokliknutí se objeví v tom nejvyšším rozlišení, které jsem sehnal.

Anatomie typografie

Podařilo se mi najít design, kterému jsem v soutěži na brněnském bienále dal svůj divácký hlas. Spojit svět živé přírody s naprosto neživým lidským výtvorem písmene (které ale samo o sobě svou anatomii má, učí se o tom na grafických školách) mi přijde jako hodně dobrý nápad a výsledné provedení je až k nakousnutí :-) Držíme palce do Turecka, po prokliknutí se obrázek ukáže ve vysokém rozlišení.

Flaming Lips v Londýně přehrají celé své legendární album The Soft Bulletin

Stane se tak 1. července 2011 v Alexandra Palace a já už pomalu začínám uvažovat o výletě do Londýna. Všichni se jistě shodneme, že ta deska je prostě geniální :-)

Pozadu za Flaming Lips jistě nezůstanou ani další účastníci tohoto speciálního koncertu, Dinosaur Jr a Deerhoof.

"These are the ways on which I was raised, but I never wanted to kill, I am not naturally evil, such things I do..."

Dnes jsem pro vaše potěšení z Youtube vybral klip, v němž král narcis předhazuje jeden ze svých klenotů divákům BBC. Pěvecky byl tehdy Morrissey ve skvostné formě, kapele to výborně šlapalo a publikum slyšelo kousek, z nějž ironie, romantická póza a sebe-adorace prýští už jen při pouhém vyslovení názvu - "The last of the famous international playboys." A taky měl tehdy Morrissey úžasnou kravatu :-) To vše na tomto odkazu