Late Registration: Karel Veselý boduje s Hudbou ohně

Konečně jsem se po pár letech dostal k výborné knize českého hudebního publicisty Karla Veselého Hudba ohně. Považoval jsem ji za monografii pojednávající pouze o hiphopu, proto jsem ji odkládal, ve skutečnosti je však její záběr mnohem širší.

Autor se ve své knize zabývá veškerou radikální černou hudbou za posledních sto let a kromě toho i žánry, které s ní nepřímo souvisí (post-punk, krautrock). Navíc často zabíhá i do širších mimo-hudebních souvislostí a právě tehdy je kniha nejpřínosnější. Ono není sice na škodu si znovu počíst o tom, kdo byl mezi první generací rapperů, jak Elvis ukradl černochům jejich hudbu a co se dělo koncem osmdesátých let na Ibize, autor však kromě těchto známých faktů rozebírá i:

- specifika slovní zásoby černochů a rapovou gramatiku
- černou sci-fi literaturu a poezii (resp. jejich nedostatek)
- počátky slavných komiků ve vystoupeních „na stojáka“
- význam černých stereotypů ve zvolení Baracka Obamy
- historickou úlohu pirátských rádií v Británii

Kromě toho se dozvíme spoustu pikantních jednotlivostí, nad nimiž se pousmějeme, i když nás asi nijak neobohatí. Věděli jste například, že Slayer vydali svou erbovní desku Reign in Blood na hiphopovém labelu Def Jam? Napadlo vás někdy, že Paul McCartney fandí mash-upům? Nebo viděli jste už dokument The Old Negro Space Program?

Jako jednu z mála vad na Hudbě ohně vidím překládání všech citací do češtiny. Proto jsem svůj dnešní příspěvek nazval hiphopovou aluzí „Late Registration“ namísto českého ekvivalentu „Pozdní povšimnutí.“ Překlad citátů z hiphopových a funkových textů do češtiny až příliš odhaluje jejich banalitu a možná k ní i trochu přidává.